Písecký svět

První dějství

„True Detective, to prostě musíš vidět, fakt pecka seriál!“ Hm, když musím, tak musím. Sice mi filmy a seriály lezou ušima, ale proč si po pátém – jakkoliv skvělém – animovaném seriálu pro děti, který jsem za poslední rok přeložil, nedopřát trochu temnoty (v češtině se True Detective jmenuje Temný případ), navíc s luxusem překladu, k němuž jsem nemusel přiložit ruku? OK, kde můžu seriál vidět, když ho dávají na HBO, a já nemám televizi? „Normálka, na Ulož.to.“ Aha, ale já stahuju nerad, hlavně když už dneska fungují za pár korun měsíčně nejrůznější multimediální online půjčovny. Trochu jsem tedy zapátral, jak lze legálně sledovat produkci stanice HBO, a objevil službu HBO GO pro přenosná zařízení. Pro registraci do služby je ovšem třeba vybrat si operátora, u něhož si zaplatíte tarif pro sledování internetové televize včetně kanálu HBO. Zvolil jsem O2, jelikož firma právě nabízela výhodný balíček obsahující i mnou požadovaný filmový kanál. Zatím dobrý, řekli by Pepa a Radek.  

Druhé dějství

Objednávám si po internetu kýžený balíček za pouhých 299 měsíčně, záhy volá ochotný kyslíkový operátor. Vysvětlím mu svůj záměr a několikrát opakuji, že mi jde hlavně o sledování stanice HBO. Několikrát také opakuji, že set-top box za dva tisíce nechci a nepotřebuji, neb nemám televizní přijímač a internetovou televizi budu sledovat pouze na počítači. „Jistě, není problém, pane“, ujišťuje mě neviditelný hokynář. Smlouva je uzavřena, služba za pár dní spuštěna.

Hurá, jdu se tedy ponořit do temnoty onoho opěvovaného Temného případu netuše, že se sám stanu aktérem směšné frašky. Při pokusu zaregistrovat se do služby HBO GO na mě vyskočí požadavek: „Zadejte kód, který najdete v sekci Archiv ve své internetové televizi.“ Nemoha zaboha objevit sekci Archiv, opět se obracím na všemocného Operátora, jemuž popíšu svůj problém. „Zapněte svůj set-top box a vyhledejte v ní sekci Archiv“, zní instrukce v chatovacím okénku. „Děkuji vám převelice za radu, dobrý muži, ale právě jsem vám psal, že nemám televizi, tudíž ani set-top box, a tudíž ho ani nemohu zapnout a přejít do sekce Archiv, to dá rozum, ne?“„V tom případě je mi líto.“ „V tom případě mně taky a chci službu okamžitě zrušit.“ „Do 14 dní pošlete žádost o zrušení služby na naši adresu…“

Třetí dějství

Žádost o zrušení služby odeslána následující den. Za 14 dní telefon od operátorky. „Dobrý den, pokud nechcete platit smluvní pokutu za předčasné zrušení služby, dojděte si ještě dnes na kamennou prodejnu ve vašem městě.“ „Ale vždyť jsem v zákonné lhůtě poslal žádost o zrušení.“ „Měl jste poslat písemnou výpověď smlouvy, nikoliv písemnou žádost o zrušení služby, ale nevadí, když dnes zajdete na prodejnu, tu výpověď s vámi sepíšou.“

Čtvrté dějství

V kamenné prodejně v Písku téhož dne: „To jdete pozdě, pane, už je po termínu.“ „Ale dnes mi volala operátorka, že…“ „Je mi líto, jestli chcete vypovědět smlouvu, bude to jedině se smluvní pokutou.“ Odcházím rozezlen, a dávám to na sobě znát. Okamžitě volám operátorovi, probojuji se až na výpovědní oddělení (či jak se ten specializovaný department nazývá). „Ano, pane, vidím zde, že máte ještě tři dny na výpověď smlouvy. Zajděte si na kamennou prodejnu.“ „Tam jsem právě byl.“ „Zajděte tam znova, určitě vám tam vyhoví.“ Vím, že nevyhoví, ale nejsem z těch, co se předčasně vzdávají.

Páté dějství

V kamenné prodejně v Písku téhož dne: „Už jsem vám říkala, že smlouvu vám vypovím jedině se smluvní pokutou.“ „Okamžitě volejte na to vaše výpovědní oddělení!“, řvu již vzteky bez sebe. Slečna neochotně vytáčí číslo, předává mě kolegyni na lince: „Ano, mám tu před sebou váš dopis s podpisem, zdá se, že vše souhlasí. V pondělí se vám ozvu, musí to projednat příslušné oddělení…“ Že by oddělení kontroly výpovědních oddělení? Netuším, neptám se, absurdita situace mě zmáhá.

Šesté dějství

Jak skončí tento popis jednoho zápasu? Udělají s Petrem P. krátký proces? Dostane se na Zámek, kde mu konečně vypoví Smlouvu? Nebo se jednoho rána probudí jako obludný hmyz s nápisem „O2-dle nůdle“ na krovkách? To je zatím ve hvězdách. Stejně jako to, zda v molochu O2 pravá ruka neví, co dělá levá. Anebo to naopak vědí moc dobře a chtějí jen odradit slabší kusy od výpovědí smluv, které jsou výhodné hlavně pro ně, nekonečným posíláním svých „vážených zákazníků“ od čerta k ďáblu. Což by bylo vskutku pikantní vzhledem k faktu, že právě firma O2 uveřejnila v časopise pro seniory Vital Plus návod, jak se bránit „šmejdům“ a uzavírání nevýhodných smluv. A sám jsem byl svědkem toho, jak na kamenné prodejně O2 v Písku běduje seniorka, že když zaplatí osm set korun měsíčně za telefon, už jí nezbude na jídlo. Pracovníci prodejny jen lhostejně krčili rameny: „Neměla jste tu smlouvu uzavírat.“    

Už slyším ty knížecí rady: „Tak přejdi k jinému operátorovi.“ Ano, taky možnost, ale z deště pod okap už jsem se přemístil několikrát a bezvýsledně. Zbývá mi nejspíš poslední možnost: zahodit telefon, ušmiknout internet, rozdělat na střeše našeho domu oheň a s okolním světem komunikovat pomocí kouřových signálů. A těch 299 korun měsíčně radši posílat na Člověka v tísni, který je použije na řešení skutečných problémů ve světě, a ne na pitomou kratochvíli jednoho zmlsaného příslušníka západní bohaté společnosti, který je jen obětí vlastní pohodlnosti. A dobře mi tak – kdybych čas, ztracený zřizováním a rušením internetové televize, strávil radši četbou Franze Kafky, udělal bych líp a nemusel si připadat jako postava z jeho knih.

epilog: Petr P. nakonec Proces vyhrál. Neuvěřitelné;-)

/VYŠLO V KVĚTNOVÉM ČÍSLE TIŠTĚNÉHO PÍSECKÉHO SVĚTA./