Fenomén Nohavica bavil, vtipkoval i dojímal
Jarek Nohavica je na naší písničkářské scéně fenomén a živoucí kometou. Přijede, zazáří a po delším čase se opět vrací, aby zazářil o to víc. Své fanoušky v tom kterém místě republiky nechá pár let patřičně vyhladovět, aby jim když dorazí, naservíroval co možná nejchutnější menu ze své bohaté tvorby. Nejinak tomu bylo i 5. srpna v píseckém letním kině, které praskalo ve švech.
Vzpomínám si na koncert Jarka Nohavici v roce 2003 na druhém nádvoří strakonického hradu, které zaplnilo 1300 lidí. Nohavica utáhl celý koncert naprosto sám, mezi písněmi by bylo slyšet spadnout pověstný špendlík. První zážitek a dojem z jeho vystoupení byl, že ten týpek z Ostravy vládne neskutečným charisma, kterým si své posluchače dokáže doslova omotat kolem prstu a udržet si jejich pozornost bez velkých gest a předvádění se.
Dvouhodinový koncert v Písku se dvěma přídavky a dvakrát potleskem celého amfíku vestoje mi tento první dojem před 13 lety jen potvrdil. Nohavica si ale tentokrát přizval dva hosty – neskutečného akordeonistu Roberta Kusmierskiho z Varšavy a vynikajícího perkusistu Pavla Plánka z Plzně. Oba Nohavicu doplňovali po většinu písní velmi vkusným a příjemným nevtíravým doprovodem. Všichni tři tak tvořili de facto kapelu, která se obejde bez dalších muzikantů i nástrojů. Skvěle se všichni tři bavili a doplňovali. Někdy měl divák až pocit najjazzlé komunikace mezi muzikanty.
Dva tisíce návštěvníků dostali to, co očekávali a mnohem víc. Vedle nezbytných a povinných písní Kometa, Dokud se zpívá či Až mě zítra ráno v pět, si zapěli i balady Ještě mi scházíš či Zatímco se koupeš, nebo hravé písně z alba Tři čuníci, ale i novější věci z posledního alba Tak mě tu máš, stejně jako zbrusu nové songy. Ty by se měly objevit na plánovaném albu snad do Vánoc. Z nových pecek zaujala eroticko-hokejová skladba či o depresi.
Nohavica bavil, vtipkoval i dojímal. Posluchači si zkrátka užili vrchovatě celé škály emocí. V čem byl Nohavica mimořádně zdatný, byla komunikace s publikem svým lehce žoviálním ostravským dialektem. Koncert byl o to působivý i díky parádní práci osvětlovače, který se světelnými efekty dodával koncertu na dynamičnosti a vykouzlil vždy přiléhavou atmosféru ke každé písni.
Jeho věrní fanoušci nemohli odcházet nespokojení. Snad jedinou pihu na kráse koncert měl, a to silné podcenění cateringu pro publikum. Většina diváků nechtěla stát dlouhatánské fronty u pár kiosků s pivem či klobásou, a tak koncert dala takříkajíc na suchu.
Více info na: NOHAVICA
Ochutnávka koncertu z Fora Karlín v Praze – řada písní zazněla i v Písku
Nová skladba o depresi, která zazněla i v Písku
I tato píseň zazněla v Písku
Diskuze k článku 
nu právě mi k mé "výtce" ohledně cateringu napsal přímo pan Jarek Nohavica a vysvětlil, jak se věci mají…
celkem tomu po jeho vysvětlení rozumím a jeho mailu si velmi vážím… Jarkovi Nohavicovi jde totiž o to, že je rád, když má pozorné a soustředěné publikum, … je pravda, že řada jeho skladeb a písní to docela vyžaduje… navíc když by byl letňák při jeho koncertu obklopen stánky s pivním mokem a klobásami a lidé by se trousili sem a tam, tak by atmosféra večera patrně dost utrpěla… "ač se to nezdá, hraji vlastně komorní koncerty" napsal Jarek Nohavica… a je fakt, že koncert onu komorní atmosféru místy skutečně měl při baladách a přemýšlivějších písních, naopak u vypalovaček a vtipných hříček se zase publikum rozparádilo, aby se vzápětí zase ztišilo a vychutnávalo si tu text, tu akordeon pana Roberta či perkuse Pavla Plánky…
Bývaly doby, kdy se za kulturou chodilo kvůli té kultuře. Na jídlo a pití bývaly zase jiné akce.
Už jen zašustění papíru rozbalovaného bombonu bylo považováno za vrchol nevkusu.
Je pravdou, že na 'Šejkspírovi' jsem už dlouho nebyl. Snad alespoň tam to ještě funguje.
V případě Písku se "pár let" protáhlo asi na deset. Jako dnes vidím, jak jsem v první den předprodeje cestou ze školy odpoledne vstupenku do píseckého divadla již nesehnal. Tehdy to bylo do značné míry způsobeno i tím, že značnou část hlediště pro své zaměstnance zabral městský úřad.
Městský úřad zřejmě potřeboval své zaměstnance pobavit i dojmout…