Přihlášení

Chráníme obojživelníky U Vodáka?

21. 3. 2021 | Michaela Šťastná | Diskuze (3) | Vaše názory

Před dvěma lety se v diskuzích kolem návrhu zcivilizování lokality U Vodáka probírala také opatření, která byla nedávno učiněna na ochranu obojživelníků. Právě na silnici kolem rybníků přicházelo každoročně o život velké množství obojživelníků, kteří se zjara vydali k rybníkům za účelem rozmnožování. Město pro jejich ochranu na této cestě a na ochranu i jejich potomků na zpáteční cestě nechalo kolem komunikace vybudovat ochranná opatření.

   V letech 2017 a 2018 byl pod komunikací vybudován tzv. podchod pro obojživelníky, podél komunikace bylo vybudováno „hrazení“ a cesta, kterou se obojživelníci dostanou pod komunikací na druhou stranu, k rybníkům.

   A právě v době, kdy probíhaly diskuze kolem úprav v lokalitě U Vodáka, byl život obojživelníků v rybnících zmiňován. Mnoho diskutujících pozastavilo nad tím, že se množství obojživelníků v rybnících momentálně snížilo. Myšlena byla všechna vývojová stádia obojživelníků, od vajec, přes pulce po dospělce. Zjednodušeně, dříve tam bývalo pulců a žab více.

   Vloni poprvé zaznělo, že asi nebude podchod pro obojživelníky plně využíván. Ale protože v době, kdy obojživelníci nejvíc přechází přes komunikaci k rybníkům, byl poprvé vyhlášen nouzový stav, nebylo možné tuto situaci plně monitorovat dobrovolníky a rozlišit, zda žab ubylo proto, že se k vodě nedostaly, nebo proto, že ten rok se ani k vodě nerozhodly jít a tím pádem jich tam dorazilo méně.

   Nouzový stav po roce ještě trvá. Zjistit, jestli podchod slouží svému účelu, lze několika způsoby. Nejjednodušší je na takovou práci využít služeb odborníka, který stav podchodu i úbytku obojživelníků vysleduje. Podle mých informací nebyl Městem ani odborem ŽP žádný takový odborník osloven. Pro jistotu jsem se zeptala ještě na zasedání zastupitelstva města, ale odpověď dostanu písemně, někdy, takže ji zveřejním dodatečně.

   Kromě toho, že se na stavbu podchodu, tedy na Ochranná opatření migrace obojživelníků v lokalitě U Vodáka Písek čerpala dotace https://dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/mapa-projektu/projekty/05-operacni-program-zivotni-prostredi/05-4-ochrana-a-pece-o-prirodu-a-krajinu/ochranna-opatreni-migrace-obojzivelniku-v-lokl-(1)?feed=05-Operacni-program-Zivotni-prostredi, na kterou se vztahují určité podmínky při čerpání, je tu ještě možnost kontroly vlastní, tedy Městem.

Jestli to, co se vybudovalo za dotační a městské peníze, je vlastně funkční.

   Bylo by totiž velice smutné, kdyby se obojživelníci před stavbou podchodu v rybnících rozmnožovali dostatečně i za cenu ztráty života přejetím autem na silnici, zatímco po stavbě podchodu se k rybníkům vlastně nedostanou. A proč se ptám? Žijí nám tu totiž vzácné druhy, které jsou dokonce chráněny zákony, v lokalitě U Vodáka se nejčastěji vyskytuje ropucha, dále skokan hnědý, zelený a ostronosý, silně ohrožená blatnice skvrnitá, v menším množství se objevuje rosnička a také čolek horský a obecný.

  Bylo by ostudné, kdyby se původní snaha dobrovolníků na ochranu obojživelníků, která v lokalitě probíhala přinejmenším od roku 2015, změnila v nefunkční dotovaný příkop u silnice a došlo tím k vymizení vzácných druhů obojživelníků z lokality.

0
0

Diskuze k článku +

22. 3. 2021 (14:45)  –  Michaela Šťastná

0
0

Odpověď z odboru ŽP-- Kontrola přechodů pro obojživelníky v lokalitě U Vodáka je prováděna pravidelně každý rok před započetím jarní migrace, na přelomu měsíce ledna/února, a dále pak namátkově dle potřeby, například po přívalových srážkách, kdy by bylo možno očekávat zános, či poškození. Kontrolu provádí pracovníci MÚ Písek, odboru ŽP, odstranění případných závad či vyčištění pak pracovníci Městských služeb Písek. V letošním roce již tato revize všech přechodů provedena byla. Nebyl zjištěn zános, který by mohl mít negativní vliv na migraci. Pro úplnost uvádíme, že mírný zános podchodů (ve Vašem dotazu nazvaných jako „přechodů“) není z hlediska migrace na škodu – zpřírodnění povrchu v turbosiderech (podchodech) není nežádoucí s tím, že mírný nános listí, zeminy apod. všechny druhy žab i čolků bez problémů překonají. Pro úplnost uvádíme, že opatření pro ochranu obojživelníků byla provedena podle schválené Projektové dokumentace, ke které se vyjadřovaly všechny dotčené orgány, včetně AOPK a v souladu s doporučeními.

Odpovědět

22. 3. 2021 (14:47)  –  Michaela Šťastná

0
0

Z odpovědi máme informace ke kontrole pouze na samotnou vybudovanou ochranu v podobě příkopu a podchodu.
Já myslím, že by se měla zkontrolovat celková situace, tedy i to, zda podchod obojživelníci využívají, resp. proč ubylo po realizaci podchodu obojživelníků v rybnících. Tedy kontrola celé lokality, kde žijí a zároveň kontrola podmínek k rozmnožování v rybnících, které prošly také změnou.

Rybníky byly vyčištěny, byla v nich změněna rybí osádka, i to může mít vliv na možnosti pro rozmnožování obojživelníků. Tyto kontroly si lze objednat jako službu, nejen přes AOPK.

Jak jinak potom vyhodnotit, zda ochranné opatření za něco milionů je k užitku nebo nikoliv?
Jak jinak zkontrolovat, zda zásahy v rybnících neovlivňují možnosti obojživelníků pro jejich rozmnožování?

Odpovědět

28. 3. 2021 (10:56)  –  Libor Kubec

0
0

Už od té doby, co byly postaveny zmíněné koridory pro obojživelníky, mi není jasné, jak se obojživelníci vrací zpět do lesa. Koridory jsou vybudovány pouze pro jejich cestu z lesa k rybníkům, ale ne zpět. A to si myslím, že je největší problém. Je to pouze můj laický názor, nejsem žádný odborník, ale zajímalo by mě to. Kdyby to někdo kompetentní mohl vysvětlit, tak bych byl rád.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.