Písecký svět | Písecký svět podporuje platformu Šumava Pro

Písecký svět podporuje platformu Šumava Pro

11.4.2011 Autor: Zdenka Jelenová Přečteno: 11189x Diskuse: 28x Životní prostor

Občanské sdružení Písecký svět podepsalo výzvu k zachování bezzásahových území v NP Šumava v současném rozsahu, adresovanou ministrovi životního prostředí Chalupovi, a stalo se členem platformy ŠumavaPro. Protože v lesnicky orientovaném píseckém prostředí vyvolává téma bezzásahovosti v NPŠ pravidelně mnohé nesouhlasné reakce, pokusíme se čtenářům vysvětlit alespoň základní argumenty, které nás k tomu vedly. A zároveň vyzýváme všechny, kteří s nimi budou souhlasit, aby se – ať už jako jednotlivci, nebo jako jakákoliv organizace – k této platformě připojili.

Platforma ŠumavaPro, sdružující dnes desítky organizací a stovky osobností, vědců i „řadových“ občanů (další se každým dnem přidávají), vznikla nedlouho po jmenování nového ředitele Správy NPŠ. Jak známo, po zrušeném výběrovém řízení jmenoval ministr Chalupa do této funkce bývalého politika (mimo jiné v řadách KSČ a ODS) PhDr. Jana Stráského. Jeho „odbornou kompetencí“ předurčující jej k vedení odborného pracoviště, jež spravuje nejpřísněji chráněné přírodní území v České republice, byl především fakt, že několik let šéfoval Radě NPŠ, kde hájil zájmy Jihočeského kraje a de facto velmi aktivně sjednocoval starosty šumavských obcí proti předchozí Správě NPŠ a ministerstvu životního prostředí.

Po svém nástupu začal Jan Stráský okamžitě prohlašovat, že dosavadní přístup Správy NP je třeba razantně změnit a že jeho hlavním úkolem je boj proti kůrovci, který bude vést bez ohledu na platnou zonaci, tedy i v dosavadních bezzásahových zónách. Pro zachování bezzásahových zón v NP Šumava ovšem existuje tolik vědeckých expertiz, studií, prohlášení, rozborů atd., že je prostě nezpochybnitelné. Pokud tedy vůbec chceme na Šumavě národní park – a to je vlastně i po dvaceti letech jeho existence kardinální otázka.

Otázkou však naopak vůbec není, zda v horském smrkovém lese, který z velké části podlehl útoku kůrovců, dojde, či nedojde bez zásahu lesníka či vševědoucího filozofa k samovolné obnově. Lesníci ze správy národního parku v srpnu 2010 podrobně zdokumentovali (z vrtulníku i ze země) situaci v bezzásahových zónách. Snímky a videa, které má i naše redakce k dispozici, ukazují, že pod uschlými stromy na většině míst dochází k masivní obnově, na některých pokusných plochách lze napočítat i přes dvacet tisíc semenáčků na hektar.

Výborný populárně-naučný "studijní materiál" pro zájemce o problematiku (ale využitelný např. i při školní výuce): kniha Co vyprávějí šumavské smrčiny (Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba a kol., volně dostupná v pdf).

Je třeba ZDŮRAZNIT, že veškerá diskuse se dnes vede o jádrových částech národního parku, především o horských smrčinách. V bezzásahovém režimu je nyní asi 25 procent lesů v parku (kvůli zmatenému historickému vývoji jsou to dnes 1., ale i část 2. zón). Ve zbylých třech čtvrtinách lesa nikdo – ani přírodovědci, ani občanská sdružení – nezpochybňuje nutnost aktivních zásahů proti kůrovci. A pokud v tomto směru Správa NPŠ v minulých letech cokoliv zanedbala (a na některých územích se ukazuje, že zřejmě ano), je třeba to napravit. A právě to by mělo být jedním z úkolů nového ředitele.

Jan Stráský však svou svatou válku za Šumavu zahájil likvidací vědecké sekce Rady NPŠ, což je poněkud zvláštní krok, když uvážíme jeho absolutní absenci odborného vzdělání. Pokud nastupuje, jak bylo zmíněno mnohokrát jeho obhájci, jako „schopný osvědčený manažer“, pak je takovýto krok směrem k vědecké komunitě opravdu překvapivý. Ovšem v podstatě nepřekvapil nikoho, právě proto, že Jan Stráský dlouhá léta proti vědcům (jak v Radě NPŠ, tak v samotné Správě NPŠ) vystupoval.

Velmi stručně o lesích v NPŠ

• Umělé monokultury: diferencovaně kácet

Podstatnou část lesů národního parku tvoří umělé smrkové monokultury. Přirozené mechanismy, které smrčiny chrání proti škůdcům a extrémnímu počasí, jsou zde oslabené. Podle názoru ekologů i lesníků je proto nezbytné zde proti kůrovci zasahovat. Asanace by měla důsledně likvidovat vznikající ohniska kalamity včetně jednotlivých stromů i polomů.

S kritikou se ale setkal konkrétní postup: namísto včasných cílených zásahů se totiž dříve kácely rozsáhlé plochy lesa. Vznikaly tak obrovské holiny, které otevírají cestu horským vichřicím, což způsobuje rozsáhlé polomy. Větrné kalamity, které způsobily špatně provedené zásahy proti kůrovci, už na Šumavě zničily větší plochy lesa než kůrovec samotný.

• Zbytky pralesů: evropské parky nekácí

Pravidla pro monokultury ale neplatí v pralesovitých horských smrčinách národního parku:
Nejde o umělý porost, nýbrž o původní les – a kůrovec do něj přirozeně patří. Je součástí přirozených proměn pralesního ekosystému, stejně jako třeba lavina nebo vichřice. Podle mezinárodních pravidel pro národní parky se první zóny mají ponechávat přírodnímu vývoji, včetně působení brouků. Nezasahovat proti kůrovci v těchto územích je samozřejmostí nejen na bavorské straně hranice, ale také v dalších parcích Německa, Rakouska, Polska či dalších zemí. Šumava není žádnou zvláštní výjimkou.

Kácení není ani účelné. Odborníci – mezi nimi i mnoho lesníků, kteří mají s managementem těchto území zkušenosti – doporučují proti kůrovci v těchto polohách nezasahovat, protože se tyto přirozené ekosystémy „chovají“ jinak než lesy v nižších polohách. Vědci opakovaně upozorňují, že kácení a odvoz dřeva působí v horských smrčinách nevratné škody. Prof. Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Dojde k porušení svrchních půdních horizontů, k eliminaci činnosti půdních organismů a tím se zpomalí přeměna živin, zvýší se riziko eroze půdy, sníží se retence vody a živin v půdě, a v neposlední řadě odvezeme živiny, které jsou tolik potřebné pro rozvoj nové vegetace.“

Ze zón bezzásahových - zóny bezzásadové?

Ředitel Stráský se s ministrem domluvili na tom, že národní park bude následující dva roky (v rozporu se Zákonem o ochraně přírody) bez zcela základního dokumentu – plánu péče – a úplně vše se má podřídit plánu boje s kůrovcem. Právě proto je tak důležité, do jaké míry ministr Chalupa schválí předložený Plán boje proti kůrovci, který bezzásahové zóny citelně zmenšuje.

Stráský: "Víra, že si příroda pomůže sama, je lidsky nepokorná a zbytečná!"

Pokud jde o Stráského vztah k přírodním ekosystémům, trefně jej sám charakterizoval výroky typu „Příroda je nepřítel, a proto se proti ní musí bojovat!“, nebo třeba „Jsme proti 30% bezzásahovosti, ačkoli teď nevím přesně, co to je.“

Pro ty, kteří by teď začali oponovat, že jde o výroky vytržené zlomyslně ze souvislostí (nejde – Stráský je sám mnohokrát autorizoval), ještě ocituji souvislé Stráského vyjádření pro Českou televizi k otázce, zda je ochoten připustit, že příroda se může v horských partiích Šumavy vyvíjet bez lidského zásahu: „Nevěřím tomu obecně, že ten les si pomůže sám, že je jistota, že si pomůže sám, a že vyroste les, který tam chceme. Já samozřejmě znám formulace těch hodně zarytých skalních představitelů této teorie, kteří říkají: vyroste tam takový les, jaký tam vyroste, a ten my tam chceme. To ovšem pro mne je velmi jako scholastika 13. století a připadá mi to jako filozofovi velmi zajímavá věta, ale tu já nesdílím a říkám vám, že víra v to, že ten les se sám od sebe vyvine, mně připadá hlavně lidsky nepokorná a zbytečná! Přece člověk ví, jak to udělat, aby tam měl les, jaký chce.“ (V pořadu ČT2 Nedej se o  problematice bezzásahových zón: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/)

O co tedy skutečně jde?

Mezi největší bojovníky proti národnímu parku na Šumavě se řadí takoví experti, jako například Zdeněk Zbytek, bývalý komunistický generál. Dnes „podnikatel“, napojený na staré známé v Sovětském svazu, a poradce Miloše Zemana. Před dvaceti lety byl velitelem tankové divize ve Slaném a ještě krátce po 17. listopaduvyhrožoval zemědělcům a studentům „tankovou odvetou“. Kolem Zbytka se vyskytuje mnoho lidí, kteří vlastní pozemky na Šumavě a věří jistě v pokrok správným směrem. Kdo další? Senátor Tomáš Jirsa (ODS) a další lidé kolem hlubockého "Knížete" Pavla (kmotra ODS Dlouhého, který je angažován např. v akciovkách České lesy a.s. a Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.). Stavitelé i politici (regionální i celostátní), kteří chtějí prosadit projekty v prvních zónách (evergreen: lanovka a sjezdovky na Smrčině). Oba dotčené kraje, kterým v minulosti (ať už byla u moci ODS nebo ČSSD) opakovaně vadilo, že nemají kvůli Zákonu na ochranu přírody v přísně chráněném území národního parku vůbec žádné kompetence a rozhodovací pravomoci. Developpeři a majitelé lukrativních pozemků v NPŠ, kterým se postupná devalvace ochrany území jistě hodí do krámu. Věří někdo, že těm všem jde v bitvě o Šumavu o ochranu přírody??? (Vtipný článek o návštěvě Zbytka, Zemana a spol. v 1.zóně u Plešného jezera najdete zde)

Pak ale je tu samozřejmě také značná část lesníků, včetně jejich akademických špiček, kteří bezpochyby nejsou vedeni zákulisními dřevařskými či "rozvojovými" plány... Málokdo z těch, kteří nejplamenněji vystupují proti bezzásahovosti na vyhrazené části parku, ale má skutečné praktické zkušenosti s péčí o les v těchto horských polohách. Lesník z Písku či z jižní Moravy může být skvělým odborníkem na zásahy proti kůrovci v hospodářském lese, a třeba i na pěstování „přírodě blízkého lesa“, ale jeho recepty prostě v nadmořské výšce jeden kilometr ztrácejí relevanci i účinnost.

No a pak je tu neopominutelná část politiků i veřejnosti, kterým se prostě přirozený les opravdu nelíbí. Za staletí, kdy jakékoliv přirozené kousky divoké přírody urputnou "péčí" naší civilizace v podstatě vymizely, na jejich nepředpojaté vnímání skutečně není značná část dnešní populace připravena. A s tím nelze nic dělat, proč taky, to je jistě každého právo. Akorát se společnost jako celek musí konečně domluvit, jaký z těchto postojů a názorů bude na Šumavě preferovat. Pokud stále převládá názor, že chceme mezinárodně uznávaný národní park, pak prostě musíme akceptovat fakt, že jeho nezanedbatelná část prostě musí být „věnována“ čistě přírodním procesům a ve zbývající části se musí zajistit, aby ta nevyzpytatelná a neposlušná příroda neohrožovala naše civilizační výdobytky – jako například hospodářský les, pokrývající tisíce a tisíce hektarů naší vlasti (na rozdíl od malinkaté částečky rozlohy, věnované přírodě).

Z REAKCÍ v diskusi NA WEBU WWW.SUMAVAPRO.CZ:

8.4.2011 v 21.04, Priroda ma taky pravo na zivot!: Pripojuji se k vyzve. Sama nedokazu pochopit, jak neodbornik muze byt dosazen na vedouciho podniku, kteremu nerozumi a vzdelani ma naprosto jine. To je jako kdyby autoopravar sel na porodni sal delat cisarske porody. (Omlouvam se za tak extremni prirovnani.) To by novomaminky ani deticky nemely moc sanci na preziti. Mamky by umiraly a deti pak take. Tim by koncilo lidstvo. No a se Sumavou to ted vypada podobne.
Ale pritom bychom si meli vsichni vazit takoveho skveleho ekosystemu, co tu mame, uzasne studnice zivota, studnice cisteho kysliku, zive encyklopedie organismu!!! Prave nejprirozenejsi stav prirody nas muze jeste hodne co naucit.
Pojdme a chranme nasi jedinecnou Sumavu!

9.4.2011 v 6.43, Buďme společností 21. století!, Lukáš Haupt: Součástí každé moderní vyspělé společnosti 21. století je dostatečná ochrana přírody. V minulém století to byl pro mnohé luxus, ale nyní (konečně!) se chrana přírody (na různém stupni) stává nutností a de facto jedinou cestou přežití celosvětové společnosti! Pokud ministr ŽP či ředitel NP nemají za prvotní cíl ochranu přírody a krajiny, jsou zcela nekompetentní k výkonu své fuknce a měli by se jich vzdát!!!

4.4.2011 v 15.27, Těžba je likvidační pro přirozené porosty: Vidím téměř každý den následky a dopady těžby na les. Těžká technika bezpečně zlikviduje semenáčky, takže místa po těžbě musí být uměla osázena a to nejen v místech těžby, ale i všude na přístupových cestách, které je nezbytné vytvořit pro svoz dřeva. Použití motorové pily nebo jiné hlučné techniky vyhání zvěř na značnou vzdálenost a porušuje teritoriální rovnováhu. Les je kontaminován olejem, naftou či benzínem a dalšími uhlovodíky nejen ze spalin, ale i neopatrnou manipulací, či drobnými haváriemi, ke kterým dochází celkem běžně. Dochází ke kontaminaci přirozených napajedel. Tomu se nelze vyhnout. Ponechání kmenů na místě je také možné, ale vzhledem k tomu, že do míst stejně bude zajíždět technika, tak je to jenom malá útěcha. Přístupové cesty (po těžbě) jsou rozježděné a při přívalových deštích se vytváří hluboká koryta, která odnášejí humus i horniny. Eroze je pak mnohonásobně větší, než jakou způsobují zvířata nebo chodci, případně další vlivy. Pokud už je nezbytně nutné v takových oblastech těžit, tak pak bych se přikláněl k omezené extenzívní těžbě bez motorové techniky, tj. sekyra, dvouruční pila a koně. Negativní dopad na les by byl výrazně menší.

8.4.2011 v 15.54, Odmítám návrat ke komunistickému pohledu na přírodu, Tomáš Nosek: Ve sporu o Šumavu v poslední době zaznívá neuvěřitelný argument, že do činnosti NP nemají co mluvit vědci. Je to jako říkat, už máme dost jednostranného pohledu stavebních inženýrů a jejich vlivu na stavbu dálnic v ČR.
Příroda se starala sama o sebe bezchybně miliardy let. činností člověka jsme její schopnosti sebeobnovy sice narušili, ponecháme-li ale ekosystémům čas, vznikne krásná divočinna, kde se budou moci rozmnožovat druhy rostlin i živočichů dohnané člověkem na pokraj vyhynutí.

TEXT VÝZVY:

Vážený pane ministře,
obracíme se na vás s výzvou k záchraně Národního parku Šumava.

Národní parky chrání klenoty české přírody – v případě Šumavy je to pestrá mozaika rašelinišť a podmáčených smrčin, zbytky horských pralesů, ledovcová jezera. Žije zde naše poslední životaschopná populace tetřeva hlušce a domov tu mají i další ohrožená zvířata jako rys ostrovid, datlík tříprstý, puštík bělavý, perlorodka říční, či vzácný motýl žluťásek borůvkový. V tajemných rašeliništích, ve tlejícím dřevě a v pralesních půdách dosud nezničených holosečemi, objevili vědci drobné živočichy a houby, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody. Nejen proto, že jej vzácné druhy rostlin, živočichů a hub potřebují. Ale také proto, abychom my, lidé, viděli divadlo přírody v jeho nekonečných proměnách a poznali i porozuměli tomu, jak se mění v závislosti na změnách prostředí. Národní park právě proto – ku prospěchu místních obcí – obdivují miliony návštěvníků.

Udivilo nás, že jste jako ministr životního prostředí jmenoval ředitelem Národního parku Šumava člověka, který poslání parku nerespektuje: bývalého politika Jana Stráského, který opakovaně prohlašuje, že „příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat“. Ale nejvíce nás znepokojují záměry, které Jan Stráský oznámil. Proto Vás pane ministře vyzýváme, abyste při vědomí zodpovědnosti, kterou nesete, nepřipustil porušování českých zákonů i mezinárodních dohod a pravidel péče o národní parky. Žádáme Vás, abyste neprodleně:

• Zajistil ochranu nedotčené přírody – tedy nepřipustil kácení a těžbu dřeva v území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30% plochy národního parku a vytvořil podmínky pro jeho postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030.
• Zajistil bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů a lokalit evropského významu chráněných soustavou Natura 2000.
• Zabránil zastavění národního parku – tzn. neumožnil žádné převody pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině (mimo intravilány obcí).
• Nepřipustil použití pesticidů v lesích národního parku.
• Zajistil obnovení vědecké sekce Rady národního parku a respektování odborných názorů a principu předběžné opatrnosti při správě parku.
• Zachoval transparentní systém zadávání zakázek – tzv. „minitendry“ a nedopustil vytunelování národního parku převodem práva hospodaření na obecně prospěšnou společnost.

Žádáme Vás, abyste zastavil i další nevratné kroky ve využití chráněného území před přijetím zákona o Národním parku Šumava, který má pravidla péče upřesnit. Vyzýváme Vás, abyste zajistil otevřenou diskusi a umožnil rovnocennou účast na přípravě zákona vědcům, nevládním organizacím, obcím, krajům a zástupcům ministerstva. Bez široké shody všech těchto skupin nedovolte zákon předložit vládě.

Národní parky a rezervace patří k našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví. Nedovolte v Národním parku Šumava necitlivé zásahy, které nebude možno vrátit. Divokou přírodu vytvořit neumíme, můžeme ji jenom chránit. Nenechejte přetavit zdejší šperky české přírody v zisky těžařských společností a developerů.

Diskuse k článku
Vyhrazujeme si právo smazat příspěvky urážlivé, vulgární, nezákonné a obsahující reklamní sdělení. Provozovatel nenese odpovědnost za obsah příspěvků uživatelů.

|