Odešla legenda náčelník Pokča
Dnes, 5. června 2026, písecká kultura pláče. Ve věku nedožitých 61 let nás po dlouhé nemoci navždy opustil Miroslav „Pokča“ Pokorný, člověk, který pro mnohé z nás nebyl jen ředitelem a zakladatelem Divadla Pod čarou, ale především kamarádem, mentorem a pro celou píseckou scénu nezpochybnitelným „náčelníkem“. Ačkoliv se po vážné zdravotní příhodě v roce 2020 veřejně odmlčel a musel se stáhnout z aktivního vedení svého životního díla, jeho stopa zůstávala v Písku stále živá. I v ústraní dál sledoval, jak si jeho následovníci vedou, a zůstával věrným duchem místa, kterému vdechl život. Dnes se však jeho životní jeviště definitivně ztišilo.
Zrození legendy „Pod čarou“ Vše začalo v lednu roku 2000. Míra, rodilý Písečák a srdcem šermíř ze skupiny Rival, tehdy spolu s přáteli z kapel jako 200 zbraní či Řez dřevem hledal prostor pro zkoušení, protože tehdejší pronájmy se začaly komercionalizovat. Z původního nadšení pro společnou zkušebnu v prostorách bývalého kina Svět nakonec vznikl multižánrový klub, který v Písku neměl obdoby.
Samotný název Pod čarou v sobě nesl Mírův typický humor – vznikl z jeho zkušenosti zásobovače, kdy se opozdilci zapisovali v práci „pod čarou“, což byl i jeho častý případ. Zároveň to ale symbolizovalo kulturu stojící mimo hlavní proud, podporující alternativu a svobodu.
Srdce písecké scény Pod Pokčovým vedením se „Podčára“ stala fenoménem, který přesáhl hranice regionu. Dokázal do Písku přivézt světová jména jako Johnnyho Wintera či kapelu Waltari, ale stejnou měrou podporoval začínající regionální umělce a neziskovky. Pro kapely i návštěvníky byl Pokča zárukou lidskosti a neformální atmosféry; jak kdysi zaznělo, Písek bez něj a jeho divadla by byl jednoduše chudším místem.
Kromě divadla byl Pokča milovníkem vody a Otavy, pravidelně organizoval tábory na Kobyle a jeho životní krédo nejlépe vystihují slova Francoise Villona, která si zvolil i pro své poslední rozloučení: „Chud jsem byl od mládí svého, však srdce jsem měl vždycky volné“.
Poslední sbohem Pokčo, tvoje odmlčení v roce 2020 bylo pro nás těžké, ale dnešní definitivní odchod z písecké scény bolí o to víc. Zanecháváš po sobě rodinu – manželku Janu, syna Jana, dceru Kateřinu a vnoučata – ale také tisíce těch, kterým jsi svými nápady a energií změnil život.
Bylo mi ctí se s tebou potkávat a spolupracovat s tebou. Tvůj odkaz v podobě svobodného kulturního prostoru bude v Písku žít dál.
Závěrečné dějství a poslední rozloučení se uskuteční tam, kde to měl Pokča nejraději – v Divadle Pod čarou, a to v pátek 12. června v 10:30 hodin.

Kdo chce na Pokču zavzpomínat slovem i obrazem může v našem článku z před 10. lety: