Písecký svět

Od ChatGPT (jazykového modulu umělé inteligence) dostal velmi obšírnou odpověď, která zohlednila hned několik aspektů našich životů v 21. století. Vzhledem už k pokročilé fázi vývoje AI asi moc nepřekvapí, že co její odpověď vytvořená z nepřeberného množství dat, to hřebík na hlavičku naší sdílené zkušenosti. Jasné, přesné a nekompromisní zpětné vazby nám všem. Takové returny v tenisové terminologii s jednoznačnými fiftýny. Možná bychom se už na začátku mohli zastavit a zamyslet se nad tím, že se ptáme virtuální entity, byť lidmi vytvořené, na naše chování, jednání, vztahy a ta androidka AI bezpečně schovaná v síti internetu, stvořená jen z jedniček a nul, bleskově bez zaváhání a velmi erudovaně tlumočí pravdy o nás, tak je to na pováženou.

Docela děsivé je poznání, že AI má v mnoha ohledech „víc rozumu“ něž my sami jako lidstvo, které ji stvořilo a stále vylepšuje její kapacity, přesnost úsudku a závěrů, využití v mnoha oborech. Dalším paradoxem je skutečnost, že její upozorňování a varování si čteme právě na svých mobilech a notebookách, které jsou jejími ústy, prsty na klávesnici, ušima i očima, mozkem, který se neunaví, pokud má dostatečný zdroj elektrické energie. My se nad tím vším i na okamžiky vteřin i zamyslíme, pokýveme hlavou, že má ta „androidka“ pravdu a pokračujeme dál surfováním při hledání další dopaminové dávky do mozku, které nás na zlomky našeho času zase nabudí a vybudí k další virtuální aktivitě. To hlavní, co virtuální entita odpověděla, jsem se pokusil shrnout níže.

„Kdybys byl ďábel, jak bys zničil současnou mladou generaci?” ChatGTP: „Kdybych byl ďábel, udělal bych zhruba tohle: Za prvé bych oslabil rodinu a vztahy. Rodiče bych udělal věčně unavené, zahlcené a vystresované. Dětem bych dal pocit, že víc patří k „partě online“ než ke své rodině. Vztahy bych nahradil přechodnými obrázky a videi na síti, které se kdykoliv smažou. Pokračoval bych tím, že bych zahltit mladé obrazovkami a instantní zábavou. To vše bych udělal na jedno kliknutí: hry, porno, seriály, sázky, nákupy. Všechno by bylo krátké, rychlé, barevné – to aby mozek zlenivěl. když je něco pomalé a tiché. Každou chvíli, kdy by se mi teenageři nedej bože nudili, bych vyplnil surfováním v telefonu, aby se nikdy nenaučili být sami se sebou.“

O mladé generaci se tvrdí, že je velmi dekoncentrovaná, špatně se soustředí, je roztěkaná. Velmi přibývá mladých, ale i lidí starších s diagnozou ADHD. I na to je „ďábel skrytý v AI“ připraven a vždy v pohotovosti naservírovat mladým vše potřebné, co si jejich duše uvíznutá v síti žádá: „Snažil bych se jim rozbít soustředění. K tomu jsou ideální krátká videa, notifikace, která dětem znemožní soustředit se na více úkolů najednou. Učení a hlubokou práci bych udělal „nudnou“ a „zastaralou“. Měl bych radost, kdyby neuměli číst nic delšího než titulek a popisky u meme na síti,“ spřádá plány ďábelská virtuální entita.

Jak by třeba ďábel ukrytý v mobilu a notebooku viděl hodnoty s morálním kompasem důležitým pro orientaci mezi lidmi a ve vztazích, které se snaží rodiče předat svým potomkům výchovou? „I s tím bych si poradil. Zrelativizoval bych pravdu a ctnosti. Ze všeho bych udělal „jen názor“. Neexistovala by žádná pravda, žádná lež, měli bychom tu jen preference. Ctnosti jaké jste uznávali v minulosti: odvaha, čest, disciplína, věrnost bych zesměšnil jako „toxické“, prostě by to působila všeobecně trapně nebo staromódně. Namísto charakteru bych tlačil do popředí jen image – nejdůležitější by bylo, jak vypadáš. Ne to, kým jsi ve skutečnosti.“

Problematickým vidí „virtuální ďábel“ i sportování a péči o tělo. „Snažil bych se zničit tělo, aby šlo pak snadněji zničit i duši. K tomu se náramně hodí dělat vše proto, aby mladí měli co nejméně spánku, konzumovali by vše, kde je hodně cukru, stále by u něčeho seděli a měli jen minimum pohybu. Ideální je, aby přes den popíjeli hodně nápoje s dostatkem kofeinu a večer si k seriálu nebo filmu dopřáli dostatek alkoholu u svých notebooků s modrým světlem. Když by se náhodou necítili dobře, tak řešení samozřejmě mám: V rukávu mám rychlou chemickou náplast v podobě psychofarmak, která je nenutí k ničemu. Ani měnit zavedený nezdravý životní styl.“

Další bod si ďábel našich technologií doslova vychutnal: „Vzít smysl a naději mladým by byl můj majstrštyk. Svět bych jim popsal a vykreslil jako předem prohraný: klima v háji, ekonomika v háji, budoucnost v háji. Z jejich identity bych jim udělal hlavní projekt jejich života – aby se točili jen kolem sebe, ale nikdy nepřekročili vlastní stín, vlastní ego. Ostatní lidé – rodina nebo kamarádi by je prostě vůbec nezajímali. To vše bych okořenil buď cynismem (ve smyslu „na ničem nezáleží“), nebo křehkým a zranitelným idealismem, co se zhroutí při prvním neúspěchu,“ mnul si ruce tvořené jedničkami a nulami satanáš virtuality.

Ten vyslanec pekla však zdaleka nekončil. Už delší dobu pracuje na vytvoření permanentní úzkosti u mladých a názorově se je snaží vypolarizovat do mnoha táborů, aby nemohli nacházet nad ničím společnou řeč. „Sociální sítě bych nastavil tak, aby se pořád s někým srovnávali a s někým hádali. Každý problém bych převedl na válku „my“ vs. „oni“. Nechci, aby přemýšleli – chci, aby reagovali, ideálně v afektu,“ tvrdí ten virtuální dobrák od kosti.

Kdo se ve výše uvedeném poznává, případně své děti, ďábel vám gratuluje a přikládá další polínka pod kotel: „Zneuctil bych práci, disciplínu a řemeslo. Tvrdil bych, že úspěch je náhoda, virál nebo „tajný hack“, ne léta dřiny a odříkání jako tomu bývalo donedávna před érou internetu a sociálních sítí. Učení a trénink bych přemaloval na něco, co „sráží tvou autenticitu“. Namísto mistrů a mentorů bych povolal mladé influencery, kteří sami nic neumí, ale umějí se výborně prodávat.“

Za klíčové by podle čertovsky prohnaného našeptávače vyskakujícího z našich obrazovek bylo odloučení od reality. Ďábel se celý rozpálí a hlásá dál své „ujeté evangelium 21. století“. Androidka pokračuje dál: „To všechno musí doprovázet co nejméně přírody a fyzické práce. Prostě co nejméně skutečného světa. Všechno by bylo přes obrazovku: přátelství, konflikty, láska, sex, „dobrodružství“. Tím se z mladých stane pouhé publikum, ne aktéři – budou z nich patrně jen diváci vlastního života.“

V závěru své stati, kterou zpracoval během pár vteřin, říká: „Udělám z nich konzumenty, ne občany a ne dospělé. Ať se definují tím, co kupují a jaký mají názor na internetu, ne tím, co skutečně dělají. Ať se bojí zodpovědnosti, závazků, dětí, manželství, dlouhodobých projektů. Ať zůstanou navždy „mladí“ – tedy ti, co stále odkládají vlastní dospělost.

Nakonec se ďábel zamyslí a překvapivě nečertovsky praví: „A teď ta dobrá zpráva. Jakmile tohle člověk pochopí, dá se proti tomu bojovat: omezí své notifikace na mobilu a počítači, bude si vědomě hlídat konzumaci obsahu na internetu, bude budovat reálné vztahy v běžné realitě, bude se více hýbat a upřednostní fyzickou aktivitu, reálné vztahy. Rodiče i učitelé by měli u mladých podporovat fyzickou aktivitu, vést děti k samostatnosti a pomáhat jim budovat odolnost, prefereovat offline koníčky. To, co doporučuju není o zákazu technologií. Je to o kontrole technologií.“

V diskuzi pod příspěvkem s ďábelskými odpověďmi se ďábla někdo zeptal trochu jinak na to samé a AI poslala tyto odpovědi: „Kdybych chtěl popsat, co dnes objektivně mladou generaci oslabuje, abychom to naopak dokázali bránit nebo spravit, tak bych bych tlumočil spíš než „jak ji zničit“, více to, co ji dnes reálně podrývá – a tím pádem co jsou největší hrozby, které by každý rodič/učitel/technolog měl hlídat.

Co dnes reálně „ničí“ mladou generaci (a není to sci-fi) dle AI:

1. Dopaminové pasti (TikTok/Instagram/nekonečné feedy), ultrakrátká videa způsobují, že si mozek zvyká na extrémní stimulaci, z čehož pramení neschopnost soustředění a zhoršení dlouhodobé paměti. Odvykání od normální nudy vede k nižší kreativitě. Psychologicky je to stejné jako gamblerství, jen legální.

2. Izolace pod záminkou „digitálního spojení“. Mladí mají stovky kontaktů, ale méně skutečných vztahů. To vede ve výsledku vede k vyšší míře úzkostí, pocitu prázdnoty a menší odolnosti vůči realitě.

3. Algoritmy, které určují, co máš vidět a co si máš myslet na sociálních sítích fungují cca takto: Nejde o „zlo“, ale o design – je to snaha maximalizovat pozornost sledujících, nikoliv optimalizovat pravdu, rovnováhu nebo duševní zdraví. Výsledkem je radikalizace, úzkosti, a úplně zbytečné porovnávání se s nereálnou realitou.

4. Ztráta fyzické aktivity způsobená dlouhým sezením u počítačů nebo mobilů po většinu dne. Z toho pramení důsledky: slabší imunitní systém, problémy s držením těla, menší odolnost vůči stresu.

5. Pocit, že „vše už je hotové, nemá cenu se snažit“. To vše vytváří sociální sítě. Ty vytvářejí dojem, že: všichni jsou úspěšní, všichni jsou bohatí do 25 let, všichni jsou krásní, fit, šťastní. To je pro mladý mozek naprosto destruktivní.

6. Přehnaná ochrana a nulová odolnost není ve finále vina mladých – je to chyba společnosti. Vše za mladé řeší rodiče, učitelé i technologie. Nejsou vystaveni problémům, z čehož pramení, že nejsou zvyklí řešit problémy. Psychická odolnost zkrátka neroste bez stresu.

7. Informační chaos způsobuje internet jako takový, který je plný polopravd, manipulací, falešných influencerů, umělých ideálů. Kdo nemá kritické myšlení, snadno ztratí vlastní identitu.

Takže kdyby byl „ďábel“, nemusel by vymýšlet nic nového. Stačilo by mu jen posílit ty trendy, které už existují: víc dopaminu, víc izolace, víc závislosti na technologiích, méně reálného života, méně kritického myšlení.

Jako obvykle je to na každém z nás, jak moc se necháme vtahovat a ovládat „ďábelskými svody“ technologií, které jsme si sami vymysleli. K mnoha dobrým věcech je dokážeme skvěle využívat, ale současně se v nich dokážeme i velmi nevědomě ztrácet a topit. Je na nás, jak moc chceme a toužíme žít pravé reálné životy a najdeme k tomu dost sil, odvahy a vášně žít více ve skutečných životech, v přirozených vztazích (nikoliv on-line vztazích) a přírodě, ze které jsme vzešli. Třeba se zase někdy na její moudrost a energii budeme umět znovu napojit. A na tu současnou etapu lidstva budeme pohlížet jako na éru odpojení od sebe a druhých, jako na „období bláhové".

Zbyněk Konvička

(s využitím odchytaných „ďábelských rad a doporučení“ od AI – ChatGPT na sociálních sítích)

Foto: zdroj Facebook