Jak oživit panelová sídliště: místa, kde se dá dobře žít, ne jen přespávat
Každé město má část, která se stavěla levně, kde byly vytvořeny jen ty nejnutnější věci dle technických požadavků. Tak vznikala např. panelová sídliště. V Písku jich máme několik a všechna mají společné dvě věci: obrovský potenciál, ale prázdné, často zanedbané venkovní prostory. Netrpí již zanedbaností budov, ty si už lidé opravili sami. Ale zanedbanost prostranství mezi nimi, místa, o kterých nikdo nerozhodoval, protože „to není pořádně nikoho“. A přitom právě mezi domy se odehrává život – cesta do školy, cestou z práce, setkávání, hry dětí, sousedský život. Místa, která mohou být krásná… nebo úplně mrtvá.
Po článku „Voda, která léčí město“ je čas podívat se na to, co ještě může sídliště probudit.
1) Více zeleně a modré infrastruktury, méně asfaltu
Sídliště trpí horkem, prachem a přehříváním. Stromy a voda jsou lék číslo jedna. Velmi může pomoci modrozelená infrastruktura.
Je to propojení:
- modrých prvků – voda v krajině (retenční nádrže, jezírka, potůčky, vodní hry, vsakovací plochy),
- zelených prvků – vegetace, zelené střechy, zelené dvory, pergoly, keře, trávníky s ekostewardshipem
- chytrých technických řešení – sběr dešťové vody, zpomalování odtoku, zavlažování, stínění, ochlazování mikroklimatu.
Ekostewardship (česky nejčastěji „péče o ekologii místa“ nebo „ekologické hospodaření se zelení“) je způsob údržby veřejných prostranství, který klade důraz na dlouhodobou péči, biodiverzitu a šetrné zacházení s přírodou – na rozdíl od tradiční „technické údržby“, která se často soustředí jen na sekání trávy a keřů.
Hlavní principy ekologického hospodaření se zelení: Co nejméně zásahů, ale ve správný čas. Podpora biodiverzity – louky, kvetoucí pásy, ponechané úkryty pro hmyz a malé živočichy. Zadržování vody v místě – neodvádět vodu pryč, ale umožnit jí vsáknout se do půdy. Péče namísto likvidace – např. postupné ořezávání keřů místo radikálních řezů. Méně asfaltu, více přírodních materiálů. Komunitní zapojení – lidé se spolupodílí na péči o prostor (např. záhony, výsadba).
Cílem je ochladit sídliště, zlepšit klima, zpříjemnit veřejný prostor a snížit náklady na provoz. Každý nově vysazený strom nebo vsáknutá voda znamená o několik stupňů nižší teplotu v létě, méně prachu a příjemnější prostředí. Zeleň není dekorace. Je to infrastruktura, která chrání zdraví obyvatel.
Voda má jednu zásadní schopnost: okamžitě mění atmosféru prostoru. Na sídlištích fungují: malé kašny a zurčící prvky, mlžítka u chodníků a hřišť, mělké šlapací prvky pro děti, retenční jezírka v parcích. Nejde o „zbytečnou ozdobu“. Voda snižuje teplotu, čistí vzduch a přitahuje lidi k místu, které předtím míjeli bez povšimnutí.
2) Parkování s rozumem: družstevní garáže jako řešení
Sídliště bylo stavěno pro dobu, kdy bylo jedno auto luxus. Dnes má každá rodina dvě. Výsledek známe všichni: chaos, auta na chodnících, auta na trávě, auta všude. Město nemůže postavit garáže všem. Ale může umožnit, aby si je obyvatelé postavili sami – formou družstevní výstavby garáží nebo garážových domů: lidé platí výstavbu ze svého, město poskytne pozemek v jasných pravidlech, parkování se uklidí z ulic do strukturovaných prostor, sídliště se uvolní pro zeleň, hřiště a pěší trasy. Toto řešení funguje v řadě měst – a může fungovat i v Písku.
3) Bezpečný pohyb: chodci, děti, senioři
Sídliště jsou často překvapivě nebezpečná: chybějící přechody, slepé zatáčky u vjezdů k panelákům, rychlá jízda v obytných zónách, nepřehledné křižovatky
Oživení znamená udělat sídliště přátelské pro lidi, ne jen pro auta: zvýšené přechody, zklidnění ulic, bezpečné cesty do školy, jasné pěší tahy mezi domy. Bezpečí je základ, bez něj se lidé venku nezdržují.
4) Vnitrobloky jako srdce sídliště
Mezi paneláky jsou volné zelené plochy – často nevyužívané. Přitom by mohly být: sousedská sezení, malé parky, místa pro odpočinek a hru, venkovní posezení s pergolami nebo samoobslužnou kavárničkou 24/7 h. Na takových místech pak vzniká komunita. Tam, kde je možnost občerstvení nebo klidná místa k sezení, tam je život. Sídliště potřebují: také promyšlené osvětlení, lavičky na správných místech, stínění v létě. Lidé se pak na sídlišti rádi zastaví, ne jen projdou. Vnitroblok rozhoduje, zda je sídliště místem k životu nebo jen noclehárnou.
Sídliště opravdu nemusí být problém. Může být příležitostí
Panelová sídliště v Písku se mohou stát velmi příjemnými místy k životu – pokud dostanou péči, nápady a investice, které nedostávaly celé dekády. Oživení sídlišť není jen o zateplování fasád. Je o tom, co se děje mezi lidmi a ve venkovním prostoru. Kvalitní odpočinkový a komunitní prostor by mohl proměnit písecká sídliště a v nést do nich život a zvýšit kvalitu života místních obyvatel. Stačí udělat často jen drobné málo nákladné věci, které ale změní to, zda lze venku příjemně pobývat a změní stereotypní každodennost.
A o těch věcech chceme s občany mluvit na našich besedách, které budeme pravidelně od ledna pořádat.
Ing. Pavel Šebelle, Volba pro Město – občané Písku a Spolek pro dobrý život v Písku
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!