Přihlášení

Zlatá mládež

28. 2. 2018 | Redakce PS | Diskuze (2) | Redakční glosy

Petr a Bořík Putnovi

Hurá, máme demokracii! Z tohoto nesamozřejmého faktu je třeba se každý den radovat, protože zaprvé nikdo zatím lepší systém nevymyslel (osobně bych tedy raději byl stále součástí rakousko-uherské monarchie s osvíceným panovníkem, ale chápu, že s tímto zpátečnickým názorem asi neobstojím) a zadruhé to nemusí trvat věčně, takže se z té výsady radujme. I když díky ní musíme se skřípěním zubů vydržet, že nejvyšším reprezentantem naší země má být nadále člověk, který se zhlíží v (post)totalitních režimech a demokracie pro něj znamenala jen výtah k moci…

I když ho ve funkci potvrdili nejspíš z valné většiny lidé, kterým je demokracie šumák, ale věří, že je ten člověk ochrání před barbarskými hordami (asi tím, že kolem republiky vystaví Velkou českou zeď ze svých ledvinových kamenů, nebo tím, že těm machometánům zahrozí hůlčičkou).

Radovat se lze i z toho, že 2 701 206 lidí se o tu demokracii bojí, a proto už nechtěli na hradě někoho, komu je ústava dobrá jen k tomu, aby si z ní ubalil cigáro po obědě s podvodníkem a estébákem, kterého jmenuje premiérem, kolikrát se mu zlíbí. Ale hlavně je potřeba se radovat z toho, že tyhle jinak neradostné volby ukázaly, že máme zlatou mládež. A tím nemyslím znuděné floutky vymetající kluby, ale přemýšlivé mladé lidi, kterým není jedno, do jakého světa je za pár let školy vypustí. Prokázaly to nejen studentské volby, v nichž byl soudem uznaný lhář na hlavu poražen, ale pro mě osobně i setkání s několika studenty, kteří – ačkoliv třeba ještě nemají volební právo – se aktivně zúčastnili předvolební besedy v Divadle pod čarou den před 2. kolem prezidentských voleb. Žasl jsem, jak dobře umí formulovat své názory a jak jim není jedno, kam momentálně směřuje česká společnost. A říkal jsem si, jak je dobře, že se o těchto tématech na všech středních (i jiných) školách mluví a učitelé podporují u svých žáků kritické myšlení a aktivní přístup k dění kolem.

Z tohoto omylu mě ovšem vyvedly moje vlastní děti, které jednou přišly ze školy se zcela opačnou tezí. Abych nemluvil za ně (a za ostatní studenty, kteří mají podobnou zkušenost), poprosil jsem svého syna, aby svůj pohled na věc sepsal sám.

Zde je jeho text v nezměněné podobě:

„Prezidentské volby jsou téma, které v minulém měsíci u mnohých lidí vyvolávalo značné emoce, a jiné to nebylo ani na píseckém gymnáziu. Všude se začaly objevovat letáky, nálepky a nápisy podporující toho či onoho kandidáta a dost lidí diskutovalo o přednostech každého z nich. Nikomu to nepřišlo divné, volby se přece týkají i studentů, a proto je diskuze žádoucí.

Byl bych rád, kdyby předchozí odstavec byl pravdivým popisem atmosféry před volbami na Gymnáziu Písek. I když, on vlastně pravdivý je; letáků se vyskytlo dost a diskutování o kandidátech také, takže lživá je jen věta třetí: diskuze asi žádoucí není, protože nám bylo sděleno učiteli, že škola musí zůstat apolitická, a já nechápu proč. Na mnoha školách v ČR fungují studentské volby a debaty, tak proč ta naše musí zůstat apolitická? Mám pocit, jako by nám tím bylo dáváno najevo, že jsme nezpůsobilí mít nějaké názory. Myslím, že ti, co se o volby zajímají, jsou schopní si zjistit, které informace jsou lživé, které pravdivé, a rozmyslet si, který kandidát jim vyhovuje víc. To ale není můj hlavní problém: mým hlavním problémem je způsob, jakým škola na vzniklou situaci reagovala. Vzhledem k tomu, jak často je nám vyčítána lenost a laxnost, je reakce školy ještě nepochopitelnější; ve chvíli, kdy se více studentů začne zajímat o téma, které si pozornost opravdu zaslouží, škola jakékoli projevy k tomuto tématu zakáže. Nevím jak vy, ale já v tom logiku nevidím. A na mysl se vkrádá další otázka: kde jinde se máme naučit, jak diskutovat o volbách nebo politice jako takové? Nemyslím si, že to je schopnost, kterou každý přirozeně získá v průběhu života.

I když si myslím, že škola by měla takovým věcem své žáky učit, zas tak moc mi to nevadí. Jen bych byl rád, aby politická aktivita studentů nebyla brána jako problém.“

Zlatá slova. Zlatá mládež. Pokud nechceme, aby i nadále vítězili ve volbách bezskrupulózní populisté (ale třeba je ředitel píseckého gymnázia s výsledky volby spokojen, nevím), pak je „apolitická škola“ absolutní alibismus.

PETR A BOŘÍK PUTNOVI

TEXT VYŠEL V TIŠTĚNÉM ČTRNÁCTIDENÍKU PÍSECKÝ SVĚT, Č. 5/2018.

0
0

Diskuze k článku +

1. 3. 2018 (22:25)  –  Luděk Blaha

0
0

Škola není apolitická. Stejně jako není ateistická. A apolitická ani být nemůže. Viz slovník cizík slov:
- apolitický – lhostejný k politice, s nezájmem o politiku,
- politický – mj. družný, společenský (člověk je tvor politický),
- politika – mj. veřejná činnost, správa; plán nebo postup jednání, vytvořený výběrem z více alternativ na základě zhodnocení současného stavu, který má řídit současné i budoucí rozhodování; péče o záležitosti nějakého oboru; ale i chytračení, vychytralost, vypočítavost…
Smyslem školy není vybavit žáky jen vědomostmi, ale i dovednostmi, popřípadě pracovními návyky. Tedy tím, čemu se ne zcela správně říká kompetence. Dokonce kompetence klíčové. A to v souladu se stále probíhající kurikulární reformou, což je politická záležitost značného významu. To si jen mnozí ne zcela správně vykládají ustanovení školského zákona:
"Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace."
Besedy vrcholných politiků s žáky k odborným otázkám klidně i v předvolebním období nebyly a nejsou ve školách zase až tak vyjímečným jevem.
O tématech, která se týkají společnosti, jejího fungování, řízení a rozvoje, se ve školách mluví. I témata zdánlivě odborná, jako je například rozvoj a využití informačních a komunikačních technologií, digitalizace našeho života a robotizace, jsou témata silně politická. O povinné státní maturitě z matematiky snad už ani nemluvě.
Dost dobře si nedovedu představit kdo, a především jakým způsobem by mi mohl zabránit v tom, abych odpovídal na dotazy svých žáků, pokud to uznám za vhodné a potřebné. Jak jinak by měly budoucí elity naší společnosti dospět k potřebné úrovni kritického myšlení. To se nabiflovat dost dobře nedá.

Odpovědět

2. 3. 2018 (14:18)  –  JUDr. Josef Šlehobr

0
0

Je to tady samá PUTNA. Dokonce profesorská nebo i poslanecká, ALE NÁM JE TO PUITNA.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.