Písecký svět | Vize nové ředitelky Sladovny Písek o.p.s.

Vize nové ředitelky Sladovny Písek o.p.s.

31.1.2011 Autor: Magdalena Myslivcová Přečteno: 5919x Diskuse: 6x Kultura

1. února 2011 nastupuje nová ředitelka Sladovny Písek o.p.s. Ing. Renata Skronská. Dnes byla zveřejněna její vize budoucího fungování objektu. Nová ředitelka říká: "Podle mého názoru má město Písek dnes záviděníhodné, luxusní prostory objektu SLADOVNA, kterým neodpovídá jejich využití. Tento návrh koncepce má cíl udělat ze SLADOVNY kulturní místo Evropy."

NÁVRH KONCEPCE PRÁCE SLADOVNY PÍSEK o.p.s. Ing. Renaty Skronské

Nejdříve chci uvést, že jsem se seznámila s ekonomickými ukazateli současného provozu objektu, s programem v letošním a loňském roce, se zázemím a celým objektem od “sklepa na půdu”, Ekonomické údaje jsem získala ústně - v rozhovoru se současným ředitelem a z nich budu také vycházet s vědomím, že mohou být jiné - vykázané vúčetnictví o.p.s.
Je málo takových objektů v ČR, kde je k dispozici 5 nádherných sálů na pořádání různých výstav a kulturních akcí. V Písku tedy existuje luxusní prostor, kterému se zatím nepodařilo vydobýt si své místo v kulturním povědomí české společnosti.
Podle mého soudu je současná programová skladba SLADOVNY příliš široká, přitom se v jednom roce konají jen 2-3 výstavy, které odpovídají naznačenému cíli. Na pořádání výstav se promítá nedostatek financí, k výstavám nejsou ze stejných důvodů vydávány katalogy, nepřilákají a neosloví návštěvníky ze širokého okolí, zahraničí, apod. Propagace je v současné době naprosto nedostatečná.
Pokud jsem byla dobře informována, neexistuje stálá spolupráce s jinými významnými českými ani zahraničními institucemi (muzea, galerie, koncertní tělesa, atd.).

SLADOVNA PÍSEK - “KULTURNÍ MÍSTO EVROPY”

SLADOVNA Písek je prostorem, který by měl automaticky v široké veřejnosti vyvolat svým jménem a “zvukem” konaných akcí pojem: “KULTURNÍ MÍSTO EVROPY”.
V návrhu koncepce se zabývám tedy tím, jak nejlépe tohoto cíle dosáhnout, a to změnou programové skladby, tématy výstav, dalšími prvky programu.
Samozřejmě s tím souvisí i mediální prezentace, celkový a nepřehlédnutelný grafický výraz, spolupráce s významnými partnery, apod. - to však nelze popsat na předepsaných 4 stranách A4, ale mohu to vysvětlit na osobním slyšení.

A. VÝSTAVY
Nemyslím si, že by objekt SLADOVNY měl být celý využit pro stálou expozici, objekt by časem zel prázdnotou, byl navštěvován jen v turistické sezóně, neovlivňoval kulturní dění v regionu a nebyl ani dlouhodobým přínosem pro občany Písku a pro medializaci kulturnosti města Písku. Kromě toho by takový projekt byl i neekonomický, protože provozní náklady objektu jsou příliš vysoké (a nelze je snížit), SLADOVNA si nemůže dovolit ještě nižší tržby (návštěvnost) než existují v současnosti.
Podpořit a rozvíjet stálou výstavu Radka Pilaře průběžně výstavami ilustrátorů, ale taky ostatními aktivitami a akcemi pro děti naopak dovoluje také průběžně připomínat stálou expozici a navíc do této expozice opakovaně přivádět dětské i dospělé návštěvníky.
Program výstav by měl být dělen podle “témat” (linií, které se budou jako nit vinout v letech). Prospělo by to koncepci a zároveň profilovalo SLADOVNU jako celek. Témata musí být vybrána tak, aby zajímala více návštěvníků, aby poutala pozornost veřejnosti natolik, že návštěvník bude ochotný za výstavou přijet i z větší vzdálenosti, že bude SLADOVNA přitažlivá i pro zahraničí (minimálně tím, že o ní budou psát v novinách), že o ni budou mít zájem nejen česká regionální, ale i celostátní média.
Cílem je dostat do Písku návštěvníky nejen z regionu (to musí být samozřejmostí), ale také ty, kteří za výstavami - autory či sbírkami pravidelně jezdí.

1) TÉMA: ZE SBÍREK, KTERÉ JEŠTĚ NIKDO NEVIDĚL
Toto téma předpokládá stálou spolupráci s významným muzeem. Jde o dlouhodobější výstavu na 3-4 měsíce, hlavně v turistické sezóně, kdy taková výstava přiláká všechny turisty a návštěvníky Písku - a to jak zahraniční, tak české. Předem jsem jednala o možnostech spolupráce s Uměleckoprůmyslovým muzeeem, Židovským muzeem, ale je třeba oslovit i Národní muzeum, eventuelně vybrat muzeum či galerii zahraniční. Na takové projekty je možné získat i kulturní granty, eventuelně evropské granty.
Návštěvnost těchto výstav je prokazatelně obvykle vyšší.

2) TÉMA: DĚTI
Rozhodně pokračovat v dětských projektech, stálou expozici doplňovat výstavami dětských ilustrátorů je výborný projekt, je dlouhodobého charakteru, a je také velmi přitažlivý pro případné sponzory. Tyto výstavy vhodně doplňovat pořádáním koncertů pro děti (viz kapitola koncerty). Při zahájení výstavy budou hosté na vernisáži především děti, a každá vernisáž by měla být doplněna o “soutěž” o ceny darované sponzorem.
Je třeba realizovat původní záměr - interaktivity výstav pro děti, ukázky animace, filmového zpracování, apod., kdy takový projekt bude mít dlouhodobější, ale ne stálý charakter.

3) TÉMA: “VELIKÁNI”
Představuje jména, která “přilákají” návštěvníky do SLADOVNY (k takovým výstavám v historii patřily : Kamil Lhoták, A.Born, K. Čapek, apod.), ale podle mého soudu bylo dosud v programové skladbě SLADOVNY takových výstav málo.

4) TÉMA: UMĚNÍ A HISTORIE
Do tohoto tématu se vejde cokoliv - kuriozity, sbírky, apod., mělo by však úžeji souviset s filmem, který má v Písku významné místo (Filmové plakáty), s činností různých spolků (rybáři, šachisté), či činnostmi - řemesly historicky pocházejícími z JČ kraje, nebo např. s architekturou (chalupy) apod.

5) TÉMA: ZA ČÍM NEMUSÍTE CESTOVAT
Toto téma předpokládá spolupráci s významnými galeriemi velkých měst - krajských, ale i zahraničních. Jde o to, že do SLADOVNY bude přemístěna (zapůjčena) výstava jiné galerie (Rudolfinum, DOX, atd.).

6) TÉMA: ŽIJÍ S NÁMI
Jde o výstavy dramaturgicky spojené se zdravotně postiženými. Mám zkušenosti s takovými výstavami (Dětský mozek, výstavy pro nevidomé, apod.). Tyto výstavy sice vyžadují hodně produkční práce, ale přispívají k ojedinělému obrazu a poslání kulturního místa Evropy. Mimo jiné jsou “nejsnáže” financovatelné - jak z grantů, tak od sponzorů.

7) TÉMA: UMĚLCI NAŠEHO KRAJE
Toto téma nechybí - a nemělo by nadále chybět v programové skladbě, na druhé straně by nemělo být nosným tématem. Výstava by měla proběhnout v kratším časovém intervalu (max. 1 měsíc) - kdy se “vyčerpá” potencionální počet návštěvníků, kteří se na výstavu přijdou podívat.
Do této kategorie patří také výstavy ZUŠ O. Ševčíka, SVVŠ Písek, atd.

B. KONCERTY
V programové skladbě (měla jsem k dispozici rok 2009) chybí koncerty klasické hudby, přitom právě tyto koncerty vhodně doplňují celkovou image kulturního místa Evropy - kromě toho některé z prostor jsou akusticky výborné (hlavně vysoké a nízké trámy).

1) PRAŽSKÉ JARO
Hlavní osou koncertů by měly být koncerty klasické hudby. SLADOVNA by se měla stát součástí některého z velkých, významných festivalů. Pokud to budu ovlivňovat já - stane se Písek součástí Mezinárodního festivalu Pražské jaro. V roce 2011 by to byly tzv. “Ozvěny Pražského jara”, v roce 2012 bude Sladovna již v oficiálním programu Pražského jara.

2) KONCERTY SOUVISEJÍCÍ S AKCÍ
Koncerty by měly být pořádány a dramaturgicky spojeny s jinou aktivitou SLADOVNY - výstavou, akcí, apod. - aby se “prolnulo” téma a vhodně doplnilo.

3) KONCERTY PRO DĚTI - KLASIKA PŘED ŠKOLOU
Tento projekt je propojení výstavy a pořádaných koncertů (blíže vysvětlím při osobním slyšení).
Rodinným typem koncertů jsou např. velmi hezká představení Pražské komorní filharmonie - propojení divadla a hudby, které není problémem “přivézt” do Písku. Specielně na tuto aktivitu lze dobře získat jak grant, tak sponzora.

4) ALTERNATIVA
Vše ostatní, s akcentem na mladé návštěvníky. Podle mého soudu je v současné programové skladbě “bílé místo” v návštěvnosti generace 15-25 let.

C. DIVADLO
V každém případě by ve SLADOVNĚ měla být - a to jen zřídka - taková divadelní představení, která nekonkurují svou dramaturgií ostatním divadelním scénám v Písku, ale jsou jejich doplňkem, nebo na divadelní scéně Písku chybí.
Prostory SLADOVNY podle mého názoru umožňují pouze divadelní představení malých forem, perspektivně by tato představení měla být převzata z krajských, ale i pražských scén, na kterých vystupují známí herci (např. divadlo Ungelt, Černá labuť, atd.).

D. DÍLNY
Na tzv. Dílny probíhající v současné době ve SLADOVNĚ nemám zatím názor, musím se s nimi nejdříve seznámit, také s jejich ekonomickými ukazateli. Podle informace současného ředitele jsou Dílny oblíbené, ekonomicky efektivní a mají své stálé příznivce. Z těchto důvodů nenavrhuji dělat v této oblasti nějaké změny, prostory SLADOVNY mohou těmto aktivitám sloužit. Na druhé straně by měly být prezentovány jako “doplňkové” činnosti k hlavnímu poslání, neboť poslání SLADOVNY podle mého názoru není “být kulturním domem se zájmovými kroužky”.

E. PRONÁJMY
Podle mého názoru je v současné době velmi málo využívána k získání finančních prostředků možnost pronájmů sálů. Je otázkou, zda tyto pronájmy nejsou limitovány zázemím - prostory, které jsou nutné. Spíš se mi zdá - že pronájmy nejsou uskutečňovány z toho důvodu, že to vyžaduje organizační opatření, skloubení s aktivitami, které zde probíhají, že nebylo v silách organizátorů “zasadit” tento důležitý prvek příjmů do provozu objektu. Tuto oblast je třeba posílit s tím, že pronájmy nesmí omezit prostor pro návštěvníky expozicí.

8. ROZPOČET
Podle informací, které jsem získala od současného ředitele, se vydává z rozpočtu Sladovny 5,5 mil. Kč na mzdy - 1,2 mil. Kč stojí provoz a údržba - 600 tisíc Kč energie. Pokud tomu tak je, dotace - rozpočet - pokrývá jen provozní náklady objektu.
Tržby, které vykazuje SLADOVNA za rok 2009 (ve výroční zprávě) jsou pro mne nesrozumitelné. Buď je chyba ve vykázaném počtu platících návštěvníků, nebo je chyba ve vykázaných tržbách.
Navržená koncepce v tomto materiálu je i tak (za stávající finanční situace) proveditelná. Jde však o kvalitu provedení (počet tiskových konferencí k aktivitám, propagace, katalogy k výstavám, atd.). A ta se bude odvíjet od získání financí nad rámec současného rozpočtu.
Je nezbytně nutné, aby se daleko více rozvinula činnost v získávání grantů, sponzorů, finančních partnerů. Podle mého názoru byla dosud nedostatečně využívána možnost získáváni grantů (i evropských), nebyly “vymýšleny” takové projekty, které by měly reálnou šanci právě na získání grantů.
Jednou z hlavních funkcí manažera - ředitele SLADOVNY - se tedy musí stát získávání finančních partnerů a sponzorů. Pokud bude existovat dlouholetá a zajímavá koncepce aktivit, získávají se finanční partneři daleko lépe.
Proto jsou také v návrhu koncepce popsány takové aktivity, na které si troufám získat finanční partnery, proto jde o “dlouhodobá témata”, proto jsou navrženy projekty, na které s vysokou pravděpodobností granty získáme.
Rok 2011 má v podstatě naplánované akce, některé jsou již smluvně zajištěny a podle mého názoru by se smlouvy neměly vypovídat - to neprospěje ani jedné ze stran – a kromě toho by to mohlo přinést nepříjemné vztahy hned v počátku existence nového vedení.
Ze stávajícího rozpočtu - myslím - se dá v roce 2011 provoz a naplánované aktivity SLADOVNY financovat, v každém případě se musím seznámit s ekonomickými údaji roku 2010.
V roce 2011 se tedy hlavní činností ředitele musí stát “odhalení” rezerv v nákladech a možných finančních úspor, získání sponzorů na naplánované akce 2011 a hlavně příprava všech aktivit na rok 2012.
V roce 2012 může začít realizace všech návrhů této předložené koncepce, na kterou již v roce 2011 budou sjednány finanční partneři, předloženy žádosti o grant, atd.
V každém případě - podle mého názoru - nevidím prostor pro snižování dotace, naopak je nutné ponechat stávající rozpočet (dotaci) i v případě, že nový manažer bude schopen získat finanční prostředky z jiných zdrojů.
Pokud má ze SLADOVNY vzniknout kulturní místo Evropy, je nutné všechny finance získané nad rámec dotace investovat do kvality kulturních projektů SLADOVNY. V opačném případě se stane nový ředitel jen vazalem shánění finančních prostředků na mzdy, provoz, energie, pojištění .......
Ve srovnání s jinými kulturními objekty ČR není současný rozpočet (dotace) výjimkou, ani není přemrštěný. Myslím, že se město Písek musí rozhodnout, jakou budoucí roli má SLADOVNA hrát ve městě Písku, v kraji, v ČR a v Evropě.

Podle mého názoru má město Písek dnes záviděníhodné, luxusní prostory objektu SLADOVNA, kterým neodpovídá jejich využití. Tento návrh koncepce má cíl udělat ze SLADOVNY kulturní místo Evropy.

Renata Skronská
 

Diskuse k článku
Vyhrazujeme si právo smazat příspěvky urážlivé, vulgární, nezákonné a obsahující reklamní sdělení. Provozovatel nenese odpovědnost za obsah příspěvků uživatelů.

|