Voxel byl velkým překvapením večera
Na večer s Xindlem X, UDG a Voxelem v píseckém kulturním domě jsem se těšil a byl zvědavý, jak to všichni účinkující pojmou a skloubí dohromady dost rozdílné žánry. Hlavně mě zajímal Voxel, kterého jsem naživo ještě neviděl a měl trochu obavu z toho, že jeho set spíš nějak přetrpím. Opak byl pravdou.
Voxel se měl zhostit jako služebně nejmladší role předskokana, který nažhaví publikum na hlavní hvězdy UDG a Xindla X. Sotva se však objevil na scéně, promluvil a zahrál první písně, hrnul do lidí takové přívaly pozitivní energie, že mu nešlo odolat a nezpozornět. Nevtíravě a vtipně komunikoval s publikem, které mu doslova leželo u nohou a zapojovalo ruce, nohy i hlasivky při jeho oživování sálu. Dařilo se mu to výtečně. Nutno podotknout, že se zvládal přes různé krabičky a efekty sám doprovázet jakoby měl za sebou celou kapelu a utáhl tak asi pětistovku přítomných diváků v pohodě sám. Nahrával si různé smyčky, do toho přidal tu a tam beat box či jiné zvuky a nádherně mu vše do sebe zapadalo. Celou dobu dobře nalazený a usměvavý svou náladou nakazil celý sál. Největší ohlas měly Voxelovy dvě hitovky V čase zpátky a především V naší ulici. Svým neskutečně pozitivně naladěným a nakažlivým projevem, avšak nikoliv hudebně, by mohl trochu připomínat Tomáše Kluse, ovšem svým stylem je naštěstí svůj a osobitý. V případě Voxela alias Vaška Lebedy jsem tuto energii však vnímal snad dvojnásobně. Potěšila mne i jedna maličkost, když jsem zjistil, že se narodil v Čeladné v Beskydech, asi pět kilometrů od místa, kde se narodil můj táta. Možná i proto tomuto mladému zpěvákovi z Valašska snad rozumím.
UDG a Xindl X předvedli řekl bych standartní výkon. UDG představili nové písně z desky Emotikon, kterou jim pokřtil ředitel Centra kultury Josef Kašpar. Xindl X zase novinky z připravovaného alba Kvadratura záchranného kruhu, z nichž s nejvíce asi líbila píseň Popelka – nový potencionální hit kapely.