Co přináší dobrovolnictví?
Rozhovor s dobrovolnicí působící na řeckém ostrově Chios v uprchlickém táboře.
Se slečnou Janou Lejskeovou jsme se poprvé v životě setkali v odlišných rolích a situaci. Naše setkání postupně vyústilo v inspirativní přátelství. Nejen, že máme hodně blízké názory , ale nedávno jsme zjistili, že se setkáváme v další oblasti – v dobrovolnictví. Jana je dobrovolníkem v uprchlickém táboře v Řecku, já se věnuji koordinaci dobrovolnického centra v Písku. Společně jsme se rozhodly, že Vám činnost dobrovolníka v zahraničí přiblížíme v následujícím rozhovoru.
Kolik Ti je let, odkud pocházíš?
Za chvíli mi bude dvacetosm. No, třicítka se blíží neomylným krokem :-).Největší část života, včetně jeho počátku, jsem prožila ve vesnici Hýskov, která leží u Berounky, tedy ve Středočeském kraji. Z Prahy jste u nás autem za půl hodiny.
Kdy a jak Tě napadlo, že bys mohla zkusit dobrovolnickou činnost?
Teď bych řekla, že poměrně pozdě… ale myslím, že úplně první, když jsem cestovala stopem do Francie. Jela jsem za prací s kamarádkou ze Slovenska, která mi vyprávěla o svém dobrovolnictví v Maroku. Dala mi tipy na nějaké organizace a od té doby se v oblasti dobrovolnictví pohybuji. Tehdy mi bylo asi dvaadvacet…
Příležitost jsi našla kde? – web, informace od známých apod.
Všechno jsem našla na webu. Kromě této kamarádky, jsem lidi, kteří někde dobrovolničili. moc neznala. První jsem kontaktovala organizaci INEX –sda, přes kterou jsem jela na šest týdnů do Indie. Pak jsem se začala zapisovat do rejstříků dobrovolníků i v Čechách, například do UNICEFu. Každý rok také pořádám akci pro Amnesty International.
Kde a jak dlouho nyní působíš?
Aktuálně jsem na čtyři měsíce v Řecku. Dva měsíce jsem dobrovolničila (a žila) v uprchlickém táboře na pevnině pro organizaci Schoolbox project. Teď jsem přesídlila na další dva měsíce na ostrov Chios s organizací Be Aware and Share.
Co je Tvou hlavní náplní dobrovolnické služby?
Vzdělávání. Záměrně jsem vybírala organizace, které se zabývají vzděláváním. V náplni služby je toho skutečně hodně. Plánování hodin, podílení se na curriculu (čti kurikulu, znamená podílení se na vzdělávacím obsahu hodin – pozn. autora), příprava materiálů, podkladů, pracovních listů, samotná výuka, vyzvedávání dětí z táborů (Chios), úklid třídy. Všechno, co je potřeba k tomu, aby škola fungovala.
Odměnou jsou sice mnohá školení, ale hlavně dětské úsměvy. Zájem dětí do školy chodit, i když nemusí. Jejich zájem o aktivity. Vědomí, že v jejich životech děláme pozitivní změnu a poskytujeme jim prostředí, kde se můžou nejen něco naučit, ale kde se hlavně můžou cítit bezpečně a být dětmi.
Jak moc je to náročné?
Odměnou jsou sice mnohá školení, ale hlavně dětské úsměvy. Zájem dětí do školy chodit, i když nemusí. Jejich zájem o aktivity. Vědomí, že v jejich životech děláme pozitivní změnu a poskytujeme jim prostředí, kde se můžou nejen něco naučit, ale kde se hlavně můžou cítit bezpečně a být dětmi.
Jak moc je to náročné?
Dost. Jeden den se zdá jako týden. Tolik se toho odehraje, ale zároveň uteče jak voda. Obecně máme volno jeden den v týdnu. Práce je tu až nad hlavu a dětí spousta. Do školy odcházíme kolem deváté ráno a vracíme se kolem osmé večer. Často nás ještě čeká plánování. Nicméně každý si může říct, co je schopný zvládat a když potřebuje víc volna, tak ho dostane.
Jak a čím Tě dobrovolnictví obohacuje?
Jak a čím Tě dobrovolnictví obohacuje?
Každá práce s každou organizací něčím jiným i podle toho, čím se zabývá. Každopádně člověk jednak získá bohaté zkušenosti a to nejen po stránce pracovní. Např. tady poznávám různé kultury – britskou, řeckou, syrskou, afgánskou, iránskou.. a další. Různé pracovní přístupy v organizacích i svoje vlastní schopnosti a hranice. Různé přístupy k učení od různých učitelů. Spoustu zajímavých aktivit. Zároveň si zlepšuji angličtinu a naučila jsem se něco řecky a arabsky. Dokonce jsem se naučila plést :-D Musela jsem rozvinout svoje znalosti jógy, protože jsem vedla hodiny pro děti i dospělé v předchozím táboře……..je toho hrozně moc. Měli jsme dostatek školení jak od předchozí organizace, tak od stávající, které určitě budu schopná využít pro budoucí pracovní uplatnění. Zároveň poznávám spoustu skvělých lidí z různých zemí a různého prostředí, kteří mají ale některé stránky osobnosti společné – jako například: schopnost sdílet, toleranci, otevřenou mysl… Vůbec je tahle činnost neuvěřitelně naplňující. Vědomí toho, že člověk mění něčí životy k lepšímu, že můžete pomoci někomu, kdo je v krizi, to je samo o sobě zadostiučiněním.
Kdybys měla opět takovou příležitost, jela by jsi znovu?
Příležitostí je velká spousta. Je to jen o tom je vyhledat, takže určitě pojedu. Už si domlouvám dobrovolnictví v uprchlickém táboře v Turecku, kde by můj pobyt měl být hrazený z fondů EU, což je velkým ulehčením. Dobrovolnictví v zahraničí může být také finančně náročnější, hlavně kvůli výdajům na cestu. Myslím, že i do budoucna z mého života dobrovolnictví nezmizí. I když už třeba nebudu moci vyjet někam dlouhodobě. Je to příležitost, jak zažít něco nového, naučit se něco nového a vzdělat se o tom. Rozšířit své znalosti a dovednosti, poznat jak to funguje někde jinde, poznat nové lidi, změnit zažitou pracovní i životní rutinu. Udržet se v konextu nových poznatků a lépe rozumět světu. Na světě je spousta problémů a dobrovolnictví znamená aktivní účast na zlepšování života na naší planetě – ať už jde o životy jednotlivých lidí nebo třeba o planetu jako takovou.
Co bys chtěla ještě jako dobrovolník zažít?
Co bys chtěla ještě jako dobrovolník zažít?
Všechno, co se dá! Chtěla bych zachraňovat želví vajíčka v Mexiku.:-D
Půjdu se projít, udělám si dobrou kávu a dám si horkou vanu.
Jano, moc Ti držím palce a děkuji za krásný rozhovor. Těším se, až mi přijde pohled z Mexika.
Odkazy na zmiňované organizace:
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!