Průvod masek v Oslově "okořenily" zahraniční osobnosti

27. 2. 2022 | Martin Zborník | Diskuze (0) | Neziskovky

Spolek Mladé ženy Oslov z. s. uspořádal v sobotu 26. února průvod v maskách obcí. Akce se uskutečnila po roční pauze a opět ve stejném termínu, jako se konal známější a divácky navštěvovanější masopustní průvod v Milevsku, který má tradici již od roku 1862. Ale ani taková konkurence neodradila místní nadšence, kteří si s sebou, v nelehké době, přinesli chuť se trochu bláznivě pobavit. A tak se hodinu po poledni sešlo před budovou Obecního úřadu v Oslově něco málo přes šedesát masek.

Řekněme si krátce něco o historii masopustu v naší zemi. První zmínky o masopustu jsou datovány do 13. století, ale lze předpokládat, že se slavil už dříve. Původem se jedná o pohanský zvyk, který souvisel s oslavami konce zimního období a nadějí na příští úrodu, plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt. Bývalo to období zabijaček, sousedských zábav, besed a také svateb, protože dříve se svatby musely konat mimo sezonu žní a sklizní.

Vyvrcholením masopustu je maškarní úterý, které letos připadlo na 1. března, poslední den masopustního veselí. Bujaré obchůzky městem či obcí byly součástí masopustu už od nejstarších časů, sloužily a i dnes slouží především k pobavení a utužení dobrých sousedských vztahů. Maska svým způsobem propůjčuje anonymitu a dává možnost k nevázané zábavě, kterou si lidé jinak nedovolili.

Původně se do masopustních masek převlékali výhradně muži, ale to už dávno neplatí. K nejčastějším a nejstarším masopustním maskám dodnes patří medvěd, klibna (představuje kobylu či koně), masopust, bába s nůší, žid či Turek, ale také král, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, šašek a mnoho dalších. Oblíbené jsou také aktuální masky, které se mnohde objeví, když lidé chtějí reagovat na nějakou aktuální společenskou či politickou událost (v Oslově to například byli ruský prezident a Mr. Bean). A tak se v průběhu let mnohé masky objevily a zase zmizely.

K tradičnímu masopustu neodmyslitelně patří domácí smažené koblihy a boží milosti. To jsou dvě z nejoblíbenějších masopustních dobrot, na kterých si v tento čas pochutnávali i naši předkové. A nejinak je tomu i v současnosti. K dalším pochoutkám patří ty zabijačkové – tlačenka, jitrnice, jelita, škvarky a další.

Ale vraťme se zpět do Oslova. Ve 13.15 hodin král Milan I. pronesl krátký proslov, ve kterém přivítal všechny zúčastněné a následným přestřižením pásky je pozval na putování obcí. A pak už se všichni veselili, nechyběly nezbytné občerstvovací přestávky, dobrou náladu nepokazily ani následné sněhové přeháňky. Téměř dvouhodinové putování Oslovem pak mnohé masky zakončily v místním hostinci U Hrachů ochutnávkou skvělých zabijačkových pochoutek.

Text a foto: František Bořánek