S Jaroslavem Volfem o tom, že na ZŠ Tomáše Šobra se učitelé nenudí
Od 1. srpna 2014 nahradil bývalý učitel Gymnázia Písek Jaroslav Volf Janu Máchalovou ve funkci ředitele ZŠ Tomáše Šobra. Nastupoval ve velmi rozjitřené atmosféře, nedlouho předtím vyvrcholila dlouhodobá medializovaná kauza sporů mezi vedením této školy a ZŠ Svobodná, která sídlí v tomtéž objektu. Záležitostí se opakovaně zabývala rada města, stejně jako následnými protesty proti výsledkům konkurzu… A rok poté? Škola uspěla jako jediná v jižních Čechách v programu Kellnerovy nadace, chystá otevření pobočky městské knihovny a mnoho jiného…
- Jak se cítíte, rok po nástupu do funkce?
Tak především mne to ohromně baví. A máme i úspěchy. Největší akcí, o které chci mluvit, je naše účast v programu Pomáháme školám k úspěchu, který iniciovala a finančně podporuje Nadace The Kellner Family Foundation. Obecně prospěšná společnost, která pro Kellnerovu nadaci tento program pořádá, se rozhodla rozšířit portfolio podporovaných škol – a my jsme měli to štěstí, že jsme uspěli.
- Co škole, žákům a učitelům projekt přinese?
Je to spojeno se značnou částkou, kterou můžeme během pěti let investovat do rozvoje školy, celkem by mělo jít zhruba o deset milionů korun. Dosud jsme získali formou daru osm set tisíc, lze z toho hradit především zvyšování kompetencí učitelů, ale i exkurze pro děti a mnoho dalších aktivit, vše záleží na našem zájmu a domluvě s nadací. Na škole máme pedagogickou konzultantku, která je placená nadací a pomáhá kantorům, poskytuje jim supervizi k hodinám, podle potřeby poradenství a podobně. Nejdříve z toho měli učitelé trošku strach, ale po necelých dvou měsících všichni vidí, že je to obrovský přínos. Velmi podnětný byl i třídenní seminář, kterého se celý pedagogický tým zúčastnil – týkal se typologie osobnosti podle nejmodernějších metod. Kromě odborného obsahu měla akce i svělý teambuildingový charakter, práce v týmu a ve stresu.
Co vás dál v projektu čeká?
Přesný obsah není vůbec předepsán – v podstatě si ho určujeme sami, podle svých vlastních potřeb si vytváříme plán rozvoje školy. A adekvátně jeho kvalitě a rozsahu nás nadace podpoří v dalších letech. Pokud vymyslíme kvalitní a smysluplné aktivity, tak na ně můžeme získat finance. Kromě tohoto společného plánu si svůj vlastní plán rozvoje sestavuje i každý kantor – a v budoucnu budeme společně sledovat, jak se tyto plány bude dařit naplňovat. Jde především o to, abychom se naučili pracovat sami na sobě.
- Jaké konkrétní novinky chystáte?
Nadace klade důraz například na rozvoj čtenářské gramotnosti, kritického myšlení, vyučování matematiky metodou profesora Hejného nebo třeba badatelské aktivity – tedy činnosti, které dětem nikdo nenařizuje, ale vycházejí z jejich zájmu a zaujetí. Na podporu toho můžeme nakoupit pomůcky, vyslat učitele na odborné školení, pozvat sem externí odborníky a podobně. Výuka na škole se také stává více otevřenou – návštěva v hodině (kolegové kantoři, rodiče), se po domluvě stává součástí vyučovacího procesu. Nechceme a nemáme co skrývat, návštěvník se ale nesmí na oplátku divit, bude-li do aktivit sám zapojen :-).
- Rozvíjíte i další projekty?
Naprostou novinkou je párová výuka, kterou letos začínáme testovat ve spolupráci se ZŠ Kunratice, kde tento model vyvíjejí. Znamená to, že ve třídě současně vyučují dva plnohodnotní kantoři, tedy nikoliv pedagogický asistent. Společně dělají přípravy i řídí hodinu, mohou se každý soustředit na část žáků nebo si rozdělit úkoly dle potřeby. To samozřejmě náš školský systém a katalog prací nezná a neumí zaplatit, je to možné jen díky podpoře, letos to bude z grantu České bankovní asociace, poté budeme hledat jiné zdroje. Je to velmi novátorské, zatím chybí metodika, ale dost si od toho slibujeme.
- Spolupracujete i s městskou knihovnou…
Jedna z našich priorit je spolupráce s rodiči, tam se musí vždycky začít. A s tím souvisí i náš další nový projekt – kavárna pro rodiče, kterou zřídíme společně s novou pobočkou Městské knihovny v Písku. Tady na škole bylo dosud výpůjční místo knihovny – a nyní ho ve spolupráci s panem ředitelem Dubem proměníme v plnohodnotnou pobočku pro veřejnost, která bude zároveň sloužit jako místo setkávání pro rodiče našich žáků a v době vyučování například pro čtenářské dílny.
- Jak jste spokojen s učitelským sborem? Opustil někdo školu po vašem nástupu?
Kromě bývalé ředitelky neodešel nikdo. A to přesto, že učitelé teď dostávají velmi naloženo a projekt jim přidává mnoho aktivit i v jejich volném čase… Odcházejí jedině do důchodu – a přicházejí noví, mladí a perspektivní kantoři. Se sborem jsem absolutně spokojený, je velmi harmonicky složený, všichni se zapojují do programu i do dalších aktivit, nikdo nereptá ani nešíří nějakou nehezkou atmosféru…
- Vidím tady v programu na letošní školní rok spoustu zajímavých akcí, například 13. listopadu oblastní turnaj základních a středních škol v piškvorkách…
Piškvorky jsou skvělá akce, kterou si organizují žáci a studenti sami, přinesl jsem to sem z gymnázia, uvidíme, jak se bude líbit. Je to rychlé, zábavné, týmové.
- Vypadá to, že máte jen samé úspěchy ke chlubení – opravdu žádné problémy?
Musím přiznat, že potíže máme aktuálně v mateřské škole – ne se školkou, ta je opravená.
Materiální podmínky jsou ve školce úžasné, revitalizovaná nádherná zahrada, ale pedagogický tým si bohužel nesedl… Školka je dobře vedená, paní Slavíková má mou plnou důvěru. Je tam ale hodně zlé vůle, vztahy jsou napjaté, objevily se anonymy adresované paní starostce. Vznikl spor kolem školního vzdělávacího programu, jedna kolegyně hrozí škole žalobou, podle mne je to absurdní a jde hlavně o nakupení letitých animozit. Snažím se pracovat na řešení, ale je v tom hodně emocí, moc mne to mrzí.
- A jak se vyvíjejí vztahy se Svobodnou školou?
Myslím, že bezproblémově. O všem komunikujeme, zveme se navzájem na akce. Prakticky jsme to ukázali například na jedné z nedávných porad ředitelů, kdy jsme tu kolegy z ostatních píseckých škol vítali s panem ředitelem Machačem společně, bylo to moc fajn. O týden později jsme si to zopakovali při výjezdním zasedání rady města. Samozřejmě že školy jsou i navzájem konkurenty, navíc waldorfská škola má značně odlišný systém práce – ale pokud lidé chtějí, vždycky se dohodnou. A my chceme.
VYŠLO V LISTOPADOVÉM ČÍSLE TIŠTĚNÉHO PÍSECKÉHO SVĚTA.
Diskuze k článku
Zaujala mne ta naprostá novinka, tedy párová výuka. Předesílám, že jsem okamžitě zapomněl na ten ale doopravdy hloupý vtip o tom, proč chodí policisté ve dvojici.
Chápu, že pedagogický asistent je namístě, vznikne-li potřeba pověnovat se dítěti s nějakým omezenim. Budiž. Ovšem představa dvou učitelů pro mne může znamenat snad je to, že úrověn žáků ve třídě je víc než velmi rozdílná, nebo že je na učitele navaleno tolik úkolů, že už to jeden sám prostě nestíhá.
Připouštím ale klidně a bez újmy, že mi něco uniká.
A jak je to provozně? Přijímají se noví učitelé? Nebo se jim proplácejí dvěstěprocentní přespočetné hodiny? A co když se jiné zdroje peněz nenajdou? Učitelé se propustí, nebou budou pracovat za půl darma?
Pane Blaho pedagogická praxe a postupy se trochu změnily, od doby kdy jste prodělal pedagogické vzdělání (?). Takovou pitomost jakou jste napsal v komentáři může napsat jen naprostý zabedněnec. Nebo si myslíte, že je lepší vzdělávat tak aby všichni byly stejní nebo je lepší když se může rozvíjet individualita žáka? Aneb jak je v jedné písničce:
"Základní škola ti dává
mnohem víc, než bys tušil, na mou duši
teď víš, když ráno vstáváš
že prostě máš držet hubu
sklopit hlavu, zmizet v davu akorát"
Pravda. Zabedněnci psávají ukrutánské pitomostě.
Trošku bych ale potřeboval na tu pitomost nasměrovat. Tedy předpokládám, že je jen jedna.
Takže předpoklady:
1. Úroveň žáků je rozdílná. To se přece stává, ne? Mívám ve skupině žáky výborné, průměrné i vyloženě slabé.
2. Přespříliš pracovních úkolů. I to je možné, a možná i běžné.
A pak otázky:
3. Zvyšuje-li se počet učitelů ve vyučovací hodině, musí se buď přijmout další, nebo stávající mají více přímé vyučovací povinnosti, nebo kombinace obého. Nebo to jde jinak?
4. A jak to bude, až zdroje nebudou, když sám pan ředitel připouští, že taková praxe nemá oporu v legislativě. To by mohlo být pitomé. Ale spíš pro zainteresované učitele.
Jiné adepty na zabedněnou pitomost nevidím. Tedy až na ten hloupý vtip o policistech. Tak nevím.
Klidně v té debatě můžeme, Vojtěchu, pokračovat, než se případně připojí i pan ředitel.
To bychom tu měli už trojici pedagogů na jednu pitomost…
Když tak o tom pořád přemýšlím, že Ty si myslíš, že to kritizuji, že?
Ale to se asi nepřesně vyjadřuji humanitního vzdělání nemaje.
Docela mne taková možnost zajímá. Kolikrát bych uvítal kolegu, který by se souběžně pověnoval žákům, kteří se procesu edukace aktivně brání. Že bych upřel všechny svoje síly k těm ostatním dvěma.
Není základním zdrojem problému vyšší počet žáků ve třídě?
Možné to je. Nevím. Jak velký počet žáků by to ale mohl asi tak být? Čtyřicet?
Nás chodilo do třídy kolem 17 a podobné problémy jsme neměli, ovšem o několik let později školu zrušili a dnes tam chystají přestěhovat knihovnu ;-).
Ano vyznělo mi to jako kritika. Věřím, že kdyby byl pan ředitel na Gymplu aktivnější, nějakého kolegu by Vám sehnal :)
Pokusím se vyjadřovat se tak, aby tomu porozuměli i nezabedněnci.
Díky, někdy mám s Vašimi jinotaji problém :)
Tak teď ještě, co byla ta pitomost, při mém s prominutím vzdělání.
Měl jsem namysli: …"představa dvou učitelů pro mne může znamenat snad je to, že úrověn žáků ve třídě je víc než velmi rozdílná,"
Aha. Tak teď ještě, jestli podstata pitomosti spočívá v předpokladu značné různosti dětí ve třídě, nebo v předpokladu vazby většího počtu učitelů na tu různorodost.
Škoda, že to tu krom nás už nikdo jiný nečte. Že by tu pitomost třeba přidovyjasnil.