Zastupitelé budou rozhodovat o retenčních nádržích v Mlakách
V pondělí 30. září se v sále Obecního úřadu Kluky sešli obyvatelé na besedě o projektu dvou plánovaných retenčních nádrží v Mlakách. Zatímco zástupci města Písek coby investora projekt obhajovali, jeho odpůrci z řad místních občanů vysvětlovali své námitky, žádali o revizi projektu a hledání citlivějšího řešení. Jako problém vidí především kácení mnoha stromů, bagrování terénu, likvidaci biotopu a nedostatek vody v potoce. Část občanů Kluk projekt podporuje, může sloužit jako požární nádrž či k chovu ryb. Mezi oběma stranami k žádné dohodě nedošlo, místostarosta Ondřej Veselý totiž nebyl hledání kompromisů nakloněn. Písečtí zastupitelé budou na svém jednání 3. října rozhodovat o tom, zda akci za odhadovaných 15 milionů zařadí do investic roku 2020 a město podá žádost o dotaci z Ministerstva zemědělství. Troufnou si zastupitelé vzít na sebe odpovědnost tak kontroverzní investice?
Na programu jsou i další projekty budování vodních ploch a úpravy u rybníků U Vodáka. V současnosti se čeká na rozhodnutí krajského úřadu, kam se občané Mlak odvolali.
Obyvatelka Mlak paní Luzumová na besedě popsala pocity části obyvatel, kterých se projekt bezprostředně dotýká: „Jsem úplný laik, ale chápu zadržování vody v krajině. Žiju na Mlakách 54 let a mám letité zkušenosti s tím, jak tam funguje příroda. Není tam ani kubík betonu, je to čistě přírodní místo. Co vlastně chceme od té přírody? Mě by zajímalo, jak to bude vypadat v budoucnosti, až postavíte retenční nádrže. Byla jsem se podívat na Smrkovické rybníky a byla jsem zděšená, co se kolem toho děje a jak to tam vypadá. Kdo se o to bude starat, sekat, jak se tam bude jezdit, kde budou cesty. Pro mě je naprosto nepochopitelné, jak do téhle nedotčené krajiny chcete udělat takovouhle pecku. Proč zrovna Mlaka, když je potok suchý?“
Jak jsme již informovali, ani odborníci nejsou v otázce budování nádrží v podobných lokalitách, kde se nacházejí přírodní mokřady a přirozené biotopy, jednotní. Agentura ochrany přírody v Č. Budějovicích sice vydala souhlasné vyjádření, odborníci z její středočeské pobočky podobné projekty naopak nedoporučují. Obyvatelé Mlak nabyli po rozhovoru s pracovníky českobudějovické agentury dojmu, že tito nebyli při psaní vyjádření seznámeni se všemi skutečnostmi a posléze byli po vysvětlení celého rozsahu projektu zaskočeni.
Redakci našeho časopisu oslovil odborník na klimatologii a hydrogeologii a vysokoškolský pedagog Jiří Svoboda. Poté co si podrobně prostudoval projekt a osobně prohlédl lokalitu, zaslal nám vyjádření, které celý projekt významně zpochybňuje. Předpoklad, že Jehnědský potok nádrže naplní, totiž nikdo měřením neověřoval. Podle místních je potok po většinu roku téměř bez vody a projektant staví na pět let starých datech o průtocích jiného Okrouhlického potoka: „Jedna záležitost je zde dosti nejasná a tou je stanovení n-letých vod na Jehnědském potoce. Vzhledem k tomu, že se na tomto toku měření neprovádí, byl použit analogický numerický model v podobě průtoků Okrouhlického potoka. Zde je ovšem jedna nejasnost. Zatímco v Jehnědském potoce žádná voda neprotéká, je analogický model v podstatě pouze teoretickou záležitostí, neboť i při nejlepší vůli nelze předpokládat, že by průtokové parametry Okrouhlického potoka byly identické s parametry potoka Jehnědského. Toto tvrzení je postaveno na zprávě ČHMÚ Č.Budějovice, kde jsou uvedeny dané údaje. Zvláště významný je detail, že identické hodnoty obou vodních toků jsou postaveny na nestejném říčním kilometru. Jehnědský p. je pro stejné parametry identifikován na řkm 6,5, zatímco Okrouhlický p. pak na řkm. 1,1. To je podstatný rozdíl. Jakkoliv je studie důkladná, zůstává pro budoucnost velmi nejasná otázka délky stávajícího suchého období. Přijmeme-li předpoklad, že ani v dalším horizontu nejbližších let se situace nezmění, je existence této stavby postavena na nejasném odhadu zvýšení srážek. Potom bude celé okolí stavby zatíženo stavebním provozem s vědomím, že příchod vyššího srážkového období je věcí nejisté budoucnosti. Za těchto předpokladů je skutečně velmi těžké odhadnout, jak celý projekt dopadne a jak dlouho se budou obě nádrže napouštět.“
Obecně se dá říci, že průměrný roční průtok u malých vodních toků se při Q1 je přibližně 20-krát menší. Z toho by vyplývalo, že při srážkovém normálu se roční průměr při Q1 pohybuje kolem 65 l/sec. K tomu je nutné ještě dodat, že musí být zachován minimální v celé délce toku, což tuto hodnotu snižuje ještě o 30 až 50 procent. Při zachování minimálního průtoku je možné soudit, že celkový vteřinový průtok se bude pohybovat někde kolem 30 l/sec. Všechny tyto výpočty jsou ovšem založené na jediném předpokladu, že skutečně začne pršet.
Besedy v Klukách s zúčastnil také zastupitel Martin Brož (Piráti), který má o projektu velké pochybnosti a chce zastupitele požádat, aby si nechali zpracovat i další odborné nezávislé či oponentní posudky, které by vyhodnotily nejlepší řešení pro tuto lokalitu. Vyjádření Agentury ochrany přírody, které obstaral místostarosta Ondřej Veselý na podporu projektu, není podle Brože objektivní. Společně se spolkem Voda a zeleň v Písku proto oslovili odborníky Kláru Salzmann a Jiřího Malíka z Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Vlády ČR a Jana Petra Nekováře, kteří ve spolupráci s dalšími experty připravuje modelové příklady účinnějšího zadržování vody v krajině citlivějšími metodami, než jsou přehrady a velké nádrže. Jeho základem je vracení meandrů potokům, budování tůní a vysazování nelesní zeleně na správných místech. Tito odborníci se s podklady seznámili, přijeli do Písku na jednání a přislíbili, že by oponentní návrh vypracovali zdarma.
„Věřím, že bychom se tak dozvěděli skutečné výhody i nevýhody tohoto projektu. Tito odborníci se k projektu retenčních nádrží na Mlakách při ústním jednání v Písku vyjádřili negativně, podle nich je absolutně nevhodný. Spodní část louky, o kterou se jedná, byla až donedávna zarostlá rákosem, protože je tam mokřad s vlastním biotopem. Nedávno ji někdo asi záměrně vysekal. Stavět dvě tak obrovské nádrže na mokřadu je opravdu nesmysl. Hráze vysoké přes 4 metry by byly opravdu necitlivé. Byl bych pro řešení, kdy se v dolní části pozemku postaví jen nízká hráz, při velké vodě se mokřad zaplaví a bude fungovat jako zálivová louka, která postupně zase vysychá. Případně by bylo možné doplnit také nějakou tůni a víc do místa nezasahovat. Retenční schopnosti mokřadů jsou větší než u velkých retenčních nádrží, které mají velkou výparnost a musí se o ně trvale někdo starat.“, komentuje Martin Brož.
Dáša Švecová ze spolku Voda a zeleň v Písku chtěla toto téma projednat na Komisi pro životní prostředí, ale nebyl jí poskytnut časový prostor: „Podle nás je důležitější zachování a budování mokřadů. Navrhované řešení je příliš razantní. Měl by tam být mokřad, který propouští vodu a bude v krajině lépe fungovat než nepropustná nádrž se zadrženou vodou.“
Jan Petr Nekovář je předsedou organizace Legenda země, která se ve spolupráci s experty na ekologii a krajinu angažuje v ochraně přírody před suchem a nabízí městu Písek pomoc. „Podle názoru našich expertů je v tomto projektu zásah do krajiny příliš velký. Retenční nádrže jsou v pořádku, ale měly by se stavět s větší citlivostí. Navrhujeme, že bychom s našimi odborníky z Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Vlády ČR zdarma zpracovali alternativní variantu, která by více zohlednila existující ekosystém a otevřela diskusi s investorem. Jde o to, aby zásah retenčních nádrží nebyl tak velký a více respektoval krajinu. Retenční nádrže je třeba plánovat ve větších souvislostech a s větším respektem k ekosystému. Tento projekt navíc předpokládá kácení značného množství stromů a strom je dnes nenahraditelný, nově vysazené stromy často usychají. Nádrž by měla více respektovat terén, kde je dnes mokřad. Obecně platí, že se mokřad vypařuje významně méně než hladina rybníka, kde ztrácíme vodu podstatně rychleji. Bohužel v České republice zatím chybí krajinné plány a města nemají žádné parametry a pravidla, kterých by se mohla držet. Proto někdy vznikají díla, která více škodí ekosystému, než mu pomáhají. Další věc je, že projekty často vycházejí z dlouhodobých průtoků potoků, což je dnes vlastně zastaralý údaj, protože vody ubývá. Tyto statistické modely dnes nedávají smysl. Jsme připraveni s městem Písek spolupracovat a společně najít nejvhodnější řešení.“
Diskuze k článku 
Prohlášení spolku Voda a zeleň v Písku:
Spolek Voda a zeleň v Písku navrhuje zvážit jiné možnosti, než pouze "retenční" nádrže. Na základě nejnovějších poznatků se ukazuje, že funkce samotných nádrží není dostačující. Nádrže slouží pouze k zadržení vody, která ale bude následně stejně potokem odvedena z krajiny pryč. Zároveň z hladiny dochází ke značnému odparu. My ale dnes už potřebujeme vodu v maximální míře zasakovat přímo v krajině. Tuto funkci nejlépe splňují mokřady. Proto spolek navrhuje zvážit posílení funkce současného mokřadu, například terénními úpravami, popřípadě jako kompromis vytvořit nádrž menších rozměrů, která by mohla sloužit i jako zásobárna pro mokřad. Vzor řešení může být například model Zdoňov, který získal mnohá ocenění. My, jako spolek, můžeme městu nabídnout pomoc s oslovením a komunikací s realizatory tohoto projektu.
Nepřestávám být fascinována tou urputnou snahou prosadit si své nápady za každou cenu, kterou zvolení dávají najevo i za cenu osočování jejich oponentů různými přívlastky.
Když takhle vystupuje developer, chápu jeho pohnutky, vložil do toho svoje peníze.
Zvolení a radní především však v tomto a dalších případech, vkládají do nápadů peníze města. To je docela rozdíl. Kde jinde, než při investicích z městské pokladny, by měli zvolení o všech výdajích v případě potřeby hovořit a mít připravenou zásobu kompromisních řešení.
A chápala bych to líp, kdyby těch peněz byl nadbytek, ale on není. Peníze na projekty se odkládají: opravy silnic- viz Habeš, na opravu lávky k ostrovu se dolují rok, na namalování čár na parkovišti na Hradišti budou až příští rok, opravy zastávek, herních prvků na hřištích, obnova laviček a další věci, které jsou každodenní potřebou života ve městě, zatímco na jiné "nápady" se do rozpočtu peníze zařadí. Opakuji se dokola, dokud nemám zajištěný provoz ve městě, nemůžu utrácet za zábavu a nápady.
A tohle není pomoc odvozená na základě reakce na sucho a potřebu zadržovat vodu v krajině(ne nádrži), i když se to tak tváří.
Jen jeste upřesnim – na te komisi nebyla Dáša, ale já a nebylo to tak, že by mi nebyl dán prostor, jen pan Šatra hned z kraje odjel celou věc řešit na místo se všemi zainteresovanými lidmi (někteří zastupitelé, pan Zámečník, místní atd), takže prostor by sice technicky vzato na komisi byl, ale nebyl tam nikdo ze zainteresovaný či odpovědných.
Chtela bych, alespon touto cestou, podekovat vsem, kterí se zajímají a angazují pri resení naseho problému s vodními nádrzemi v Mlakách.
Následující text bude precten na dnesním zasedání zastupitelstva v Písku, kterého se, bohuzel, nemohu sama zúcastnit:
Vazené dámy, vázení pánové.
Chci Vás seznámit s názorem vetsiny obyvatel Mlak, cásti úcastníkú rízení a Spolku na ochranu prírody a klajiny Mlaka, na projekt dvou vodních nádrzí v Mlakách.
Jmenovaný projekt je, jak tvrdí pan Satra a pan Veselý, zdúvodnen a podlozen vyjádrením mnoha odborníkú.
Mám jen málo casu na uvedení všech skutecností, proto se omezím jen na ty nejdúlezitelsí.
1. Jako nejzásadnejsí je jiste prítomnost vody v Jehnedském potoce, který má nádrze
zásobovat. V dokumentech je uvedeno srovnání s Okrouhlickým potokem, který mel v roce 2014 prúmerný prútok 0,16 m³/s.
Skutecný stav na Jehnedském potoce tomuto údaji prokazatelne ani zdaleka neodpovídá.
Jakýkoli dotaz na toto téma zústává dodnes zadavatelem a jeho úrady nezodpovezen.
Zadrzování vody v krajine nelze jako úcel stavby akceptovat bez odborného hydrogeologického posouzení se stanovením prútokových pomerú na Jehnedském potoce.
2. Výstavba hlubokých vodních nádrzí poskodí biodiverzitu v lokalite.
Nyní cituji z dokumentu s názvem „Doporucení pro stavbu malých vodních nádrzí“ vydaným Agenturou pro ochranu prírody a krajiny Ceské republiky, autor Ing. Tomás Just:
„Není vhodné stavět nádrž tam, kde jsou v současnosti mokřady, přirozené vodní toky, přírodě blízké louky, přírodě blízké lesní nebo hájové porosty, protože tyto formace jsou vesměs z ekologického hlediska hodnotnější než hluboká zátopa nádrže.“
Konec citátu.
3. Návrhy na jiná resení, jako napríklad vybudování malých túní, které jsou 100 procentne dotovány a byly by ze všech hledisek optimálním resením, byly odmítnuty.
4. V závazném stanovisku odboru zivotního prostredí v Písku se uvádí, ze projekt je podporen i vyjádrením Agentury pro ochranu prírody a krajiny Ceské republiky.
Tato agentura není zplnomocnena a ani nebyla vyzvána k vyjádrení se o vhodnosti umístení techto nádrzí, ale pouze o moznosti pridelení dotací.
Tatáz Agentura vydala jiz výse citovaný dokument s názvem „Doporucení pro stavbu malých vodních nádrzí“ dle kterého je umístení nádrzí v plánované lokalite ve vsecch aspektech jednoznacne nevyhovující.
Tímto se obracíme na vás, predstavitele Mesta Písku, aby jste peclive zvázili vsechny argumenty.
Dekuji za pozornost
Bohuzel ve vymezeném case trí minut nelze oslovit vsechny "bolesti" projektu a je tezké odhadnout, zda tato velmi strucná zpráva zastupitelstvo zaujme a presvedcí o nutnosti se nasimi argumenty vázne zabývat.
Jeste jednou dík vsem, kterí nejsou k verejnému dení lhostejní a vsem, kterí nás podporili svým podpisem na petici.
Na webu města jsou dostupné mailové adresy zastupitelů, zkuste svůj proslov doplnit touto cestou. Je mi jasné, že osobní apel je vždy vnímám jinak, než mailová pošta, ale podpoříte tím omezený čas k vyjádření názoru a možná zodpovíte otázky, které v té souvislosti mohou zastupitele napadnout.
Je tu jasně viditelný rozdíl v přístupu, zatímco lokalita U Vodáka se dotkla víc lidí z města, vzdálenější Mlaka jsou spíš o menším počtu lidí a přístup navrhovatele tomu odpovídá.
Všichni by si měli uvědomit, že je to stejné území Píseckých hor, a že problematika zadržení vody v krajině, narušení biotopu, se týká celého území bez rozdílu, i když se nádrže pojmenují retenční a přitom je na nich plánováno loviště, jako u chovných rybníků.
Děkuji za typ. Bohužel jsem momentálně v zahraničí a mám jen omezené možnost komunikace, ale hned jak se vrátím tuto informaci využiji.
Je namístě poděkovat všem zastupitelům, kteří si dali tu práci si zjistit, o čem je podstata zadržování vody v krajině, v čem tkví podstata systému života v přírodě, aby pochopili, že výstavba nádržorybníků na Mlakách je nesmysl.
Děkuji jim za to, že nepodléhají zúženému pohledu na vodu v nádrži, ale že pochopili, jak se má voda v krajině zadržet právě pro potřebu krajiny, v tomhle případě i lesa.
Rovnou dodám, že je přehlasovalo 16 zbývajících, z nichž někteří připojili vysvětlení, proč problém zadržování vody v krajině nechápou anebo si myslí, že dotace a nádrže jsou spásonosným řešením.
Pro poznámku orientovanou i na potřebu hasičů, která v nádržích vidí i jiný význam- málem bych si myslela, že je i v něčem pravdivá, ale když do nádrží nenaprší, a potok neteče, voda v nich nebude, navíc, proč to hasiči doteď neřešili….krom toho je 21.století, pro hašení požárů se např. budují podzemní nádrže u kraje lesa… takže za mě- 0 efekt.
Nabízí se vyčkat na rozhodnutí Kraje ve věci nádrží na Mlakách, které dnes ještě není známo – a přesto se o projektu hlasovalo! – a do té doby, ve městě existuje spolek Voda a zeleň, který se zde zapojil pasívně, mohl by se aktivně zapojit do rozšíření povědomí oněch 16 zastupitelů o zadržování vody v krajině, Písecké hory nevyjímaje.
A jestli se někomu můj komentář zdá drzý, tak ještě připojím vlastní, ničím nepodložený poznatek, a totiž, že nápad na vybudování nádrží na louce přišel asi současně s nápadem vypovědět smlouvu rybářům z rybníků U Vodáka, a argument, že k budování rybníků docházelo i předtím, u mě neuspěje, protože ani jeden z nich nebyl NOVĚ vystavěný, jako mají být tyhle nádrže.
A další a jediný nově vystavěný rybník se plánuje do Oldřichova, takže nejsem přesvědčena o bohulibosti návrhu na nádrže Mlaka.
Na komentáři neshledávám nic drzého a souhlasím, i úvaha a možných souvislostech mi připadá naprosto logická. Co považuji za drzost jsou polopravdy, nebo dokonce nepravdy, které trvale prohlašují zatvrzelí obhájci projektu.
Ještě si nemohu odpustit nepodstatnou, úsměvný poznámku:
vždy se nesouhlasné “lajky” objeví ve všední dny po osmé hodině, avšak ani jeden z anonymních kritizovatelů není ochoten se pod svým jménem otevřeně vyjádřit. Demokratické postupy a způsoby jsou prostě různé.