Písecký svět

• OBČAN versus POLITIK: Přijďte diskutovat 23. března do Sladovny o podpoře sportu a dětí, o novém bazénu a o tom, co má vzniknout pod hradbami

 

LÁĎA BERAN ML., choreograf

Určitě bych tam už nic nestavěl. Dříve tu byly zahrady, a tak bych to asi vrátil zpátky. Volný a otevřený prostor, žádný plot ani zeď. Louka, tráva, kytky, stromy, koupání v řece, lodičky, pikniky. Zrovna toto místo bych nijak moc neorganizoval a nevymýšlel a nechal na píseckých, jak ho budou časem používat a využívat.

 

MARTIN ZBORNÍK, architekt

Nejprve je nutné zjisti CO chceme, pak JAKÉ to chceme a KOLIK peněz můžeme investovat. Než se začnou kreslit plány na využití prostoru, je třeba formulovat, co vlastně od něj Písečáci očekávají. S tím by se mělo začít co nejdříve. Aby celý projekt ve výsledku dobře sloužil potřebám občanů, je třeba je zapojit hned od začátku – nejlépe formou anket, veřejných projednání záměrů a workshopů, které by mělo koordinovat město. Na základě této debaty vzejde CO vlastně chceme = co nejkonkrétnější zadání pro projekt. V této fázi musí ale také město již definovat, KOLIK je ochotno do záměru zbudování nového veřejného prostoru investovat. Abychom získali dobrý projekt, jsou v zásadě dvě možnosti. Buď vypsat architektonickou soutěž, nebo oslovit minimálně tři až pět renomovaných tvůrců. Ne­zbytnou podmínkou úspěchu je sestavení kvalitní nezávislé poroty. Ze soutěže vzejde, JAKÉ řešení je pro daný prostor nejlepší. Výsledek soutěže je pak nutné podrobit další veřejné debatě. Hlavní je zapojení veřejnosti do celého procesu od samého počátku. Inspirace a manuál je možné najít například na stránkách Nadace Proměny www.promenypromesta.cz, která pomáhala s obdobnými projekty pro Vodňany (www.vodnanyvzatisi.cz), nebo v Sušici Ostrov Santos na Otavě (http://ostrov-santos.nadace-promeny.cz/)

JIŘÍ PRÁŠEK, ředitel muzea

Podle mého názoru by to místo mělo zůstat volné, nezastavěné, nebo minimálně, a to takovými stavbami, které budou jednoduše nahraditelné v případě poničení velkou vodou, protože ta asi bohužel zase přijde a nutně nemusí být v roz­sahu oné z roku 2002. Místo vybízí pro různé sportovní aktivity, pro odpočinek, a protože se v minulosti nedávné hovořilo i o potřebě kempu pro město Písek, mohlo by to být vhodné místo i pro takovou aktivitu. Musel by to být ale pouze kemp vodácký, žádný autokemp.

ONDŘEJ VESELÝ, zastupitel a právník

V prvé řadě bych navrhoval využít stávající podzemní část starého bazénu a zřídit zde podzemní parkoviště – projekt je hotový. Za tak nízkých nákladů jako zde jej nikde jinde nepostavíme. Pokud jde o nadzemní část, její využití vidím jako zelenou plochu pro volnočasové aktivity VEŘEJNĚ přístupnou – zeleň, hřiště, parková úprava, přístup k řece. V rámci toho bych také považoval za velmi vhodné řešit spojení pro pěší, případně cyklisty kolem řeky mezi Ostrovní ulicí a Kamenným mostem.

JAN NEUBAUER, fotograf

Jedná se o exkluzivní prostor města, a proto by měl být přístupný všem obyvatelům. Umím si představit v dané lokalitě vybudovat park typu arboreta, obdobně jaké je při Střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga. Park s množstvím laviček, vhodných hřišť či plácků pro dorůstající mládež a možnosti rychlého občerstvení by byl vhodným prostorem pro odpočinek, poučení i zábavu. Navíc, hned v sousedství lokality je umístěn Dům dětí a mládeže, což je symbióza ideální.

PETRA TRAMBOVÁ, architektka a radní

Dostal se ke mně záměr dětských organizací, aby se to místo využilo pro jejich potřeby. Já vzala starý i připravovaný územní plán a zjistila jsem, že architekt Vávra vlastně jen překopíroval a zakonzervoval současný stav a vůbec se nesnaží o nějaký rozvoj nebo nové myšlenky. Já jsem toho názoru, že část toho území by se měla určitě dostavět, dotvořit tam u DDM náměstí. Co by tam mělo stát, to je otázka, třeba restaurace, zázemí k dětským aktivitám… Připravuje se veřejné projednání územního plánu, je třeba tam prosadit změnu. Každopádně to území by mělo sloužit lidem, mělo by zůstat otevřené a propojené k řece, mohla by tam být pláž, pobytové území, mělo by se to navázat i na městský ostrov, který by si rozhodně zasloužil regeneraci. Celkově teď s architektkou Jablonskou připravujeme návrh koncepčního řešení celého prostoru řeky ve městě, a teprve od toho by se měla odvíjet řešení jednotlivých dílčích ploch.

PAVEL MATĚJKA, podnikatel

Vytvořit tam park s travnatou plochou pro odpočinek. Promenádu vyvést na práh řeky k lávce a zde vytvořit lido, možná i molo s půjčovnou loděk v létě – limonádu a pivo může zajistit hospoda Pod skalou. V zimě zde umožnit přístup na led pro bruslaře – grog a štrůdle opět hospoda Pod skalou. Kurt pro beach volyball může zůstat – míč může půjčovat hospoda. Co dřevěná šatna pro hráče a lidi, co se u mola vycachtají?

PAVEL LAHODNÝ, mluvčí dětských zájmových organizací

V Písku existuje komunita, která řeší problém:  organizace, které pracují dlouhodobě s dětmi a mládeží v různých zájmových oddílech a kroužcích – DDM, skauti, turistické, vodácké a jiné oddíly.  Každý týden se takto schází asi 600 dětí a desítky vedoucích. My všichni máme problém  se zázemím, chybí klubovny a venkovní prostor na hraní. Ty současné mají malou kapacitu. Snažíme se již dlouho s tím něco udělat, víme o příkladech z jiných měst, kde budují střediska volného času speciálně pro dětské organizace. Nyní je k tomu skvělá příležitost – prostor pod hradbami. Z jedné strany sídlí DDM, z druhé skautský dům, scházejí se tu vodáci, děti z Tábornického klubu. Může tu být na okraji menší stavba a zbytek by zůstal volný pro dětské potřeby. Rozhodli jsme se spojit své síly a složili jsem se na zaplacení základní architektonické studie, naše představa tak bude mít reálnější podobu a pomůže nápad představit veřejnosti a přesvědčit vedení města o jeho smysluplnosti.

VYŠLO V BŘEZNOVÉM ČÍSLE TIŠTĚNÉHO MĚSÍČNÍKU PÍSECKÝ SVĚT.