Zprávy z Makova: Svobodu husám a Kterak písečtí hasiči výra zachránili

11. 1. 2016 | Zdenka Jelenová | Diskuze (0) | Životní prostor

Záchranné stanice zachraňují desítky tisíc zvířat z volné přírody ročně, mnoha z nich následně vrací plnou svobodu. Dvě z úspěšných akcí poslední doby popsal vedoucí záchranné stanice Makov u Písku Libor Šejna.

Zachráněný výr

Pravděpodobně po nárazu do drátů elektrického vedení spadl u obce Heřmaň na Písecku do potoka výr velký. S jeho záchranou pomohli písečtí hasiči, kteří ho dovezli do Záchranné stanice živočichů Makov k ošetření.

Husy z Makova doletěly k Baltskému moři

Kromě medializovaných čápů s batůžky byly ze stanice vypuštěny i husy velké, tentokrát s barevnými číslovanými límci. Ty byly odečteny ornitology v různých zemích Evropy, a tak je už dnes zřejmé, že i mláďata ze zajetí mají stejnou šanci na plnohodnotný život jako husy z volné přírody.

Foto Libor Šejna Hlavním posláním záchranných stanic je návrat dočasně handicapovaných volně žijících zvířat zpět na svobodu. Výjimečně ve stanicích proběhne odchov vzácného živočicha handicapovanými rodiči. V loňskám roce se v Makově podařilo trvale handicapovaným husám velkým odchovat pět vlastních mláďat. Shodou náhod v době jejich vylíhnutí přijala stanice i zhruba týdenní zatoulané house z přírody, které přidali k "domácím". Dospělé husy přidané mládě tolerovaly a odchovaly ho. Začátkem srpna byla dopeřená mláďata vypuštěna v NPR Řežabinec. Poodhalit úspěšnost jejich začlenění do divoké populace hus pomáhají barevné límce s čísly, díky nim se daří jejich cesty v přírodě dost podrobně zaznamenat.

„Mimořádným úspěchem je přežití všech šesti housat do současnosti a jejich zapojení mezi divoké husy. Potvrzuje se tak smysluplnost činnosti záchranných stanic při navracení zvířat do volné přírody. V současnosti je jedna husa v Maďarsku a zbylých pět postupuje na sever k Baltskému moři,“ popisuje úspěch Libor Šejna, vedoucí stanice Makov, .

Sledování zvířat je možné mnoha způsoby, nezbytné je jejich individuální značení. Jednou z možností, využívanou právě u hus (u nás již od roku 1973) je právě tzv. límcování, tedy nasazení velkého barevného kroužku s kódem na krk. Oproti klasickým kroužkům, které se ptákům připevňují na dolní končetiny, mají límce výhodu, že je lze odečíst bez nutnosti odchytu ptáků.

Foto Libor Šejna Projekt monitoringu divokých hus je veden ve spolupráci s Kroužkovací stanicí Národního muzea v Praze a zaštiťuje jej ZOO Dvůr Králové nad Labem. Pokud se i Vám podaří pozorovat označenou husu s límcem, pošlete prosím bližší informace (kód ptáka, datum, lokalita, pozorovatel, celkový počet hus na lokalitě, okolnosti) koordinátorovi límcování v ČR na e-mail corax@seznam.cz, popřípadě vložte pozorování do databáze birds.cz/avif.