Exkurze, nezařazení holubníku do rozpočtu, poznatky ze zasedání zastupitelstva
Na zasedání zastupitelstva ve Sladovně se přihodilo několik zajímavostí. Na prvním zasedání ve Sladovně nařídil starosta zastupitelům prohlídku Sladovny během zasedání. Jakože se zastupitelé v pracovní době zúčastnili komentované prohlídky. S dvacetiminutovou přestávkou v jednání, na kterou mají zastupitelé nárok během zasedání, se prostoje pro štáb zajišťující on line přenos, pro diváky přenosu a veřejnost v sále, prodloužily o 75 minut. Ať si zastupitelé prohlížejí co chtějí, ale ne kdy chtějí, tedy ne během zasedání zastupitelstva.
Prohlídka Sladovny nebyla na programu zasedání zastupitelstva, podle jednacího řádu zastupitelstva má přestávka trvat max 20 minut. Důvody pro exkurzi jsou mi tak nějak fuk, ale v pracovní době, kdy se mají zastupitelé věnovat programu zasedání, by měly být přinejmenším odůvodněny a zveřejněny. Už vidím lidi v jakékoliv profesi, jak opustí pracoviště, prodlouží si o hodinu přestávku a jdou se cournout po baráku, kde zrovna pracují. Neprošlo by to nikomu. Zastupitelé mají všichni, jeden jako druhý, dost příležitostí si Sladovnu prohlédnout, je až s podivem zvolit si exkurzi v okamžiku, kdy se platí pronájem prostor na zasedání, platí se (a zdržuje) firma umožňující on line přenos a probíhá zasedání zastupitelstva.
Tak hlavně starosta města co chvíli zmiňuje, kolik času se věnuje místního zasedání zastupitelstva, jak na Kraji mají na zastupitelstvu o tolik bodů k projednání víc a stihnou to tam projednat rychleji, než v Písku. Jak by některé diskuze neměly být vedeny nebo ne tak zdlouhavé, se nezmiňuje na zasedáních jen starosta. Ale že starosta sám nařídí přestávku v zasedání na 75 minut kvůli exkurzi Sladovny, tedy do činnosti nespadající do práce zastupitelů, to je v pohodě.
No nic, hlavně aby nebylo zasedání zastupitelstva pořádáno i v dalších provozech města, kde se zastupitelé ještě nebyli podívat, aby se zasedání neměnila na exkurzní výlety.
Ještě víc jsem se divila na zasedání zastupitelstva debatě kolem holubníku. Tu si pusťte na videozáznamu, pobaví vás nejen důvody, proč nedat peníze na holubník do rozpočtu, ale i proč se nezaobírat samotnou podstatou problému života zdivočelých holubů ve městě. Nevadí mi holubi, ani jiná zvířata žijící ve městě, ale chápu to tak, že člověk nechal ochočená-chovaná zvířata zdivočet, je tak na člověku najít řešení, když nastane problém.
Jednou stinnou stránkou neregulace stavu zdivočelých holubů je určitě jejich přirozený pud zabydlování se v domovech lidí. Mám na mysli holuby, které choval člověk, z rozličných důvodů jsou mimo chov, ale zůstávají v blízkosti lidí, protože jsou na nich závislí. Vypadají jinak než holub lesní, který už ve městě bydlí také, ovšem hnízda staví na stromech a umí se živit sám. Domácí holub si staví hnízdo na římse domu, na balkoně, na půdě, vysedává na střechách domů, potravu shání od lidí, zůstává s lidmi.
Jejich populace se ve městech zvyšuje v důsledku zdivočení, absence chovatelů, kteří by stavy regulovali. Holubník je jedno z nejlepších řešení, jak stav holubů ve městě kontrolovat, holub tam bydlet půjde, koneckonců jeho předci z něj pocházejí. Předpokladem je přestěhování holubů do místa s holubníkem, možnost sběru jejich snůšky, čímž se nezvýší jejich počet o další generaci, případně se usnadní i jejich odchyt. Regulací počtu holubů město posílí ochranu lidských obydlí, včetně různých historických památek, soch a jiných prvků, které mohou holubi poškozovat.
Co se zdivočelými holuby ve městě udělat, o tom se hovoří dlouho, o možných škodách na majetku obyvatel a města se hovoří dlouho, řešení se hledají dlouho a ta přijatá nejsou významně účinná. A když se konečně najde osvědčené řešení, prohlásí místostarosta města s klidem něco o prioritách města, mezi které holubník nepatří. Našinec se u takových diskuzí nestačí divit, ale díky za ně, aspoň nám pomáhají vytvořit si opravdový obrázek o všech našich zvolených.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!