Písecký svět

   Jen pro jistotu malá exkurze, proč se zabývat živým plotem, tvarovaným nebo volně rostoucím. Ačkoliv už z názvu víme, že se jedná o jakousi hradbu z různých dřevin, nemusí být vždy jen plotem s ostře řezanými rysy, ale zároveň i zelenou dekorací kdekoliv ve městě. Kromě toho se totiž jedná o větrolam, lapač prachu, poskytovatele kyslíku, domov ptactva a hmyzí špajz. A právě pro všechny tyto možnosti má mít v prostoru města své pevné místo.

   Jako místní příklad uvedu park Na sadech, který má nižší frekvenci užívání lidskými zájemci o chvíle strávené v zeleni. Zbytky živého plotu chránící park před provozem v Nádražní ulici jsou obzvlášť nyní, v zimním období, vidět tak, jak by asi ploty vypadat neměly. Ani zbytek plotu, pokračující do ulice Sadová, na tom není o mnoho lépe a ačkoliv se zdá, že nejvíc zachovalý je v ulici Švantlova, bez listí je vidět, jak na tom opravdu je. Mám na mysli stav dřevin jako takový. Čtvrtou stranu parku tvoří železniční násep a před několika lety provedené kácení dřevin podél náspu tratě tuto stranu parku zmrzačilo a dodnes není tato část nijak „zaléčena“, byť na téhle straně nejde jen o živé ploty. Upřesním, že kácení prováděly České dráhy, a stejně jako kácení prováděné letos podél trati, odbor ŽP provedení kácení nekontroluje.

   Jaká by asi byla kulisa uvnitř parku Na Sadech, kdyby jej objímal udržovaný vyšší živý plot, kolik prachu by se podařilo zredukovat, kolik hluku by plot utlumil z jeho tří stran. Je tu ještě ta přidaná hodnota medonosných keřů pro hmyz a spleť větví pro úkryt ptactva. Doplnění vnitřního prostoru některými druhy keřů by park vylepšilo ve všech směrech, a nepředstavujte si jen ty rododendrony, co se snaží zkrášlit i Palackého sady. Nechci jmenovat druhy dřevin, které si myslím, že do parků a jejich živých plotů patří, Městské služby disponují v tomto směru opravdovými zahradníky, kteří by si s takovým zadáním složení dřevin v parku hravě poradili, oni dovedou víc, než jen vysázet předem určené druhy dřevin na předem určená místa.

   Vzhledem k tomu, že se v posledních letech výrazně změnila péče o travnaté plochy ve městě, i oko laika vidí, že to je změna veskrze prospěšná, velice se přimlouvám i za změnu v péči o živé ploty a keře ve městě. Pod tou změnou si představuji dosadbu živých plotů v místech, kde došlo k jejich porušení třeba kvůli výkopům nebo podobným zásahům člověka a kde plní svou funkci určení. Nepomůže jen jejich zmlazení, ale i dosadba nebo nová výsadba by napomohla nejen k ozelenění města, ale v době květu nebo zrání plodů i k oživení prostoru barevností. Já si dovedu představit posezení v parku Na Sadech, kde ucítím vůni z květů a špatně uslyším provoz z ulice. To samé se týká i dosadby keřů v prostorech města, kam se nevejdou stromy a keře je tak mohou nebo snad i mají zastoupit. Nejde jen o tu podívanou na keře v době květu, ale také vůni šeříku, či jasmínu po dešti, nebo zimolezu po večerní procházce i na sídlišti, to snad ještě nikdo nekritizoval.

   Pro příští roky bych si velice přála, aby se město zaměřilo tentokrát na změnu péče o keře a živé ploty, na jejich obnovu a novou výsadbu. Zahradníci to umí dobře, podívejte se obnovený živý plot podél vilové čtvrti Amerika v ulici Zborovská, to je myslím dostačující vizitka. Netvrdím, že se musí hned všude začít sázet, zmlazovat a upravovat, ale po etapách vylepšit zeleň města o tuto její zelenou součást by se mělo začít na jaře. Travnaté plochy a záhony ve městě nám dokázaly, že město může vypadat dobře, proč by nemohlo vypadat ještě líp?

Fotografie jsou z Galerie MS, před kácením podél trati.