Před jednáním o změně
Celorepublikový problém se suchem a písecký územní plán. Vypadá to, že spolu nesouvisí. Já si myslím, že ano. Zkusím malinko nastínit, kde a v čem tu vidím souvislost. Předně tu máme skutečnost, že náš územní plán platí již od roku 2015 a dokonce právě probíhá schvalování jeho první změny, která započala již rok po jeho schválení!
Podle nařízení vlády, novelou stavebního zákona, mají obce a města povinnost zpracovat a uvést v platnost nový územní plán do roku 2020. V Písku se tak stalo velmi záhy, již v roce 2015 a já se připojuji ke kritikům jeho rychlého zpracování. Nejenže se s probíhajícím návrhem změny územního plánu č. 1 začíná ukazovat, že v něm budou hrubé nedostatky – ať už je jejich příčina v přímé či nepřímé souvislosti s jeho rychlým zpracováním – ale zároveň již nelze zapracovat do něj například reakce na působení vyšší moci.
Tou vyšší mocí myslím přírodu, na které je náš život, rozumějte tím život člověka, zcela závislý. Nejen rok 2015 byl provázen abnormálním nedostatkem srážek, suchem. Dodnes se příroda nevzpamatovala a ani průběh následujících let tomu nepomohl. Příliš dlouho trvá, než se tato informace přenese do myšlení našich zákonodárců, ale přeci jen se tu a tam objevují první konkrétní kroky pro nápravu, v podobě opatření na zadržování vody v krajině.
Bez ohledu na zákony a nařízení vlády si mohou obce a města takové opatření zajistit sami, nemusí čekat, až to přijde rozkazem. Do územního plánu mohou být navržena taková území, která mají schopnost zadržet vodu v krajině, lze určit místa, kde budou „nádrže“ na dešťovou vodu určenou pro údržbu zeleně, kropení ulic… Území mohou být svou zastavěností upravena tak, aby docházelo k zasakování dešťové vody v maximální míře. Jistě, my tu máme řeku, kterou k těmto účelům prozatím využíváme, ale řeka, ani ta naše, není zárukou stálého dostatku vody.
A protože náš územní plán je hotov a schválen celých pět let předtím, než vyprší vládou určený termín pro jeho novelizaci, podobná opatření už v něm lze upravit pouze návrhem jeho změny.
V prvním návrhu změny územního plánu žádné takové opatření nebylo navrženo. Ani dodatečně. Ani územní studie lokality Jih – pole k obchodní zóně, která s něčím podobným počítá, nebyla pro jistotu oficiálně projednána s veřejností a zastupitelstvem prošlo usnesení, že se tato varianta použije až pro další změnu územního plánu, a dál se má používat varianta A(nevhodná pro toto území). Ovšem sucho trvá.
Naproti tomu se buduje kontroverzní zeď na ochranu proti povodni. Ne, nevysmívám se tomu, co povodeň dovede napáchat, ani těm, co jí byli postiženi, nejen na majetku. Udiveně se pozastavuji nad opatřením, které přichází po velmi dlouhých letech po povodni a jeho provedením, které je přinejmenším považováno za nevhodné.
Proč tu plácám písmenka a obírám vás o čas? Protože si myslím, že i když se ze Změny územního plánu č. 1 vyčlenila v současnosti soudem posuzovaná část u Václava, není ta zbývající část bezvadná. Pokud nahlédnete do materiálů na jednání ZM pro tento čtvrtek, jistě mi dáte za pravdu, že se to korekcemi spletitých označení a vypuštění jen hemží.
Není řeč jen o suchu, o řece, ani její přítoky nejsou stále dořešeny, a tak s dovolením citace z územního plánu:
< Podle demografických předpokladů město Písek ani v dlouhodobém horizontu zjevně nepřekročí návrhovou limitu počtu obyvatel a proto je nutné konstatovat, že soustavně i dříve v průběhu pořizování nového ÚP Písek uplatňované požadavky na změny a doplnění územního plánu, vyplývající téměř výhradně z vlastnických zájmů v území a snah o zařazení těchto pozemků do ploch pro výstavbu, nemají opodstatnění z hlediska skutečného nedostatku obytných ploch. Naopak jejich dosavadním postupným zahrnováním do územního plánu znehodnocují původní urbanistickou koncepci využití území a ochrany krajiny, zároveň ale také dochází k tříštění investičních aktivit a tím tlaku na neefektivní budování dislokované technické vybavenosti území.>
< Vodní režim v území – Velkým problém vodního režimu, tj. pronikání extravilánových vod do kanalizačního systému města a povodňové stavy na malých vodních tocích, bude řešen důslednou realizací oddílné kanalizace v rozvojových plochách, realizací opatření ke zpomalování odtoku srážkových vod a zvyšování míry jejich vsakování (průlehy, dešťové zdrže). Hlavní problémy, vznikající v povodí Blanice zejména v katastru obce Putim musí být řešeny v širším kontextu celého povodí, v rámci vlastního města Písku nejsou navrhována žádná zásadní opatření ovlivňující vodní režim (vodní nádrže apod.). Důraz na zpomalení odtoku, akumulaci srážkových vod a maximalizaci jejich zasakování musí být dán při návrhu každé nové zástavby na území města. >
< Navrhovaný rozvoj města může znamenat dílčí rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území města či se v zastavěném území nachází. >
< Výstavba v lokalitě 1/209 (plochy P1- 1/209 a Z1-1/209) je podmíněna koncepčním vyřešením odvádění dešťových vod z celé lokality i širšího území včetně úpravy Mehelnického potoka.>
< Změnou č.1 ÚP Písek jsou dle schváleného Zadání na základě jednotlivých žádostí navrženy k doplnění nové rozvojové plochy, jejichž vztah k celkové koncepci územního plánu je přinejmenším diskutabilní (zejména o lokality 1/105, 1/107, 1/304). >