Stromy versus Městské služby
Nedávná sobotní noc, respektive nedělní brzké ráno, nám v plné síle ukázalo, jak je to se suchem, nejen v našem městě. V noci začalo pršet, k tomu se přidalo sněžení a mráz, a tahle těžká nálož shůry polámala stromům velké množství větví, někde dokonce i celé stromy. Nejspíš se jednalo většinou o polámané borovice, stejně se tak stalo i u stromů v dohledu mého bydliště.
Stromy jsou tu přibližně 40 let staré, sníh, mráz a zima, stejně tak vichřice, nejsou pro ně novinkou. Jenže poslední suchá léta se projevují, stromy nedostatkem vláhy ohýbají špičky, větve jsou sušší, a ve spojení s mrazem i křehčí. Potom přijde jedno noční sněžení a je polámáno.
Takže tyhle stromy, borovice a smrky, mají polámané větve pod tíhou těžkého sněhu. Ten padal z nebe, tedy shora. Z toho důvodu se ulámalo nejvíce větví na vrcholech stromů, kam padal sníh s deštěm, směrem dolů to šlo jako domino, horní – těžká větev, leckdy zlomila i tu pod ní. Některé horní větve uvízly na těch spodních, některé se neulomily zcela a visí podél stromu.
V úterý přijelo auto s kontejnerem, čtyři zaměstnanci Městských služeb, a uklízeli škody z neděle. Jeden s pilou krátil větve na zemi, druhý s prořezávací pilou, s teleskopickou násadou, odřezával na stromech větve zlomené. Já si napřed myslela, že jen posbírají polámané větve ze země, protože s sebou neměli žebřík, po kterém by se dostali k těm horním zlomeným větvím. Omyl, posbírali větve na zemi, a právě tou prořezávací pilou se rovnou prováděl i ořez stromů. Suché větve u země, no proč ne, když už tady lidi s pilou jsou, ale i když mrzlo, byl ořez proveden i na větvích ve spodních patrech stromů, a to nebyly polámané větve. Ořez větví jehličnanů není v mrazech doporučován, mráz činí větve křehké, proto to zmiňuji.
Proč byl proveden ořez nepolámaných větví, to nevím, konkrétně u borovic na Tř. Přátelství jednu chvíli stáli všichni čtyři zaměstnanci MS pod stromem a ukazovali si, kam s tou pilou, kde ještě řezat. Hádám tedy, že se rozhodovali až na místě, co se všechno ořeže, a to podle toho, co byli schopni vidět zespoda, ze země, a v závislosti na délce teleskopické tyče.
A došlo k paradoxní situaci. Na zlomených větvích stromů byl v úterý stále těžký sníh, celou jeho váhu držela ta spodní patra větví. Pánové ovšem spodní zdravé větve ořezali až tam, kam dosáhla teleskopická tyč, váha ulomených větví je tedy rozložena na menší ploše, a svou vahou polámou další větve. Zaměstnanci MS na ty horní větve už ze země nedosáhli, tak je na stromech ponechali, podle dosavadních informací stejně postupovali i v jiných částech města.
Vůbec nejhorší ovšem je, že ty horní zlámané visící větve, mohou kdykoliv spadnout dolů. Nejsem odborník přes stromy, ani přes Městské služby, které se údržbou zeleně ve městě zabývají, ale tak nějak logicky si myslím, že když se mi strom poláme od shora, musím to „opravit“ také od shora. A to se tady nestalo, zaměstnanci MS řešili situaci ze země, pod stromem, a pouze do výšky teleskopické tyče. Podle mého názoru i zbytečným ořezem nepolámaných spodních pater větví stromů.
Jeden by řekl, že se MS chovají ekonomicky, když už tady jsou, ořežou suché větve, ořežou spodní patra u stromů a nebudou sem muset jindy znovu. Není tomu tak, protože někdo s tím žebříkem bude muset dorazit dříve, než váha sněhu, nebo třeba vítr, pošlou větev k zemi. Nechci přivolávat nehody, ale občané si myslí, že když jsou uklizeny větve pod stromy, jsou již stromy bezpečné. Kdo z nich ví o tom, že na stromech stále visí ulomené větve?
Znovu jako bumerang se vrací otázka zeleně, i v zimě. Tohle je ukázkový příklad, jak moc odborně se k údržbě zeleně přistupuje. Ti zaměstnanci MS se neflákali, ořezávali, zkracovali, po větvích pěkně uklidili. Problém je ve způsobu provedení ořezu a ponechání nebezpečných ulámaných větví na stromech. Tady to s odborností pokulhává. Já si myslím, že poslat zaměstnance odklízet polomy bez vybavení – žebříku, byl nebetyčný omyl, který se nemůže stát někomu, kdo provádí péči o zeleň města. Ořezem spodních pater větví a ponecháním ulámaných větví na stromech se ještě znásobilo nebezpečí úrazu způsobeného pádem větve. Jak je možné, že se k odstranění škod na stromech zvolil tento postup? A je docela možné, že suchem oslabené borovice, zbavené větví do výšky teleskopické tyče, přijdou o stín z větví, který jim chránil kořeny, nebo ztratí svou původní rovnováhu při příchodu silného větru, a zlomí se ve kmeni.
Už zaznělo, že město by mělo mít svého „zahradníka“. Jestli by mohl odborně radit MS, nebo zda MS musí mít svého vlastního „zahradníka“, když jim město svěřilo péči o zeleň, to nevím, což neomlouvá neodborné zásahy v péči o zeleň.
Jistě vím, že při úterní likvidaci škod způsobených sněžením (na Jihu), vzniklo minimálně ohrožení obyvatel jejím neodborným provedením. Časem zjistíme, zda došlo: < V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky ořez stromů ale nesmí vést k poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les, tj. způsobit podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobit jejich odumření. >
P.S. Připomínám, že se jednalo o odstranění poškozených větví po sněhové nadílce – tedy přírodou způsobené. A také nevím, zda stejný postup při odstraňování škod na stromech byl zvolen i jinými firmami, které mají stromy v péči, ne o všechny stromy se totiž stará město, anebo, zda ty jiné firmy odstraňování škod vůbec prováděly, anebo to za ně všechno ve městě uklízely jen společnost Městské služby. Já viděla a slyšela jen o MS.
Diskuze k článku
Definitivním řešením, aby strom kolemjdoucí již nikdy neohrožoval, by bylo jeho pokácení. Předpokládám, že po tom zrovna neprahnete… Přesto o několik set metrů dál padl v těchto dnech k zemi celý háj a jistě to nebylo kvůli sněhu ;-).
Prahnu po tom, aby se škody napravily pořádně, tady i odborně, to je jasné, já píšu o tom, že z málo nebezpečného polomu se úpravou stává ještě nebezpečnější, zvolenou formou nápravy škod.
Myslíte stromy u nemocnice? Taky jsem o tom psala, teprve když lidé vidí, jak to vypadá v reálu, jsou pohoršeni….papír návrhů snese hodně.
Ano, mnozí z nás lidí se cítí být nad přírodou povýšeni, všechno musí sloužit jen jejich potřebám, a jsem fakt zvědavá, jak se o nás tihle lidé postarají, až nebude co jíst, pít a co dýchat. Potravu a vzduch nám poskytuje příroda.
Závratě mám léta, já musím přes most prostředkem, chápu, co to obnáší:-))
Ano, mám na mysli stromy u nemocnice, ale rozhodně nad jejich ztrátou nepláču. Sice to byla bezzásahová zóna, jakou by nám i Šumava mohla závidět, leč Boubínský prales by z toho nikdy nebyl.
Jestli mi někdy přišlo nějakých stromů v Písku líto, tak to byl ten větší z dvojice poblíž někdejšího zaplivaného "pajzlu" Na Rozhledně, lidově nazývaného Vejfuk. Při mém ranním pohledu z okna býval nepřehlédnutelnou dominantou, která odlákala oči od chátrající fasády zmiňované hospody. Asi před 20 lety šel strom k zemi a zprvu to byl pohled nezvyklý, ale člověk si zvykne.
Já to mám prostě jinak, kdoví proč. Je mi líto i těhle stromů, nejen pro ně samotné, ale pro to, čím vším nám a ostatním tvorům doteď sloužily, dokázala bych pro ně plakat.
A že se o to místo město nestaralo, to není na rekord, ale je to ostuda.
Jednou stranou se vytahujeme lávkou, Bakalářema, smart zastávkama a počítadlem na parkovišti, na druhou stranu máme vprostřed města ostrov, o který nikdo nedbá. Nejeden, těch míst je víc, pak se jim dá nálepka zanedbaný prostor a zplanýruje se, nejlépe pro něco z betonu. Vivat homo sapiens.
Čtenáři se ptají, zda je tohle foto ilustrační, nebo odkud a ze kdy je, odpovím všem sem.
Tahle větev visí u školky na Jihu, foto bylo v okamžiku vložení článků aktuální.